Neplodnost
Problematika neplodnosti v ČR - závěry průzkumu
Každým
rokem roste v naší populaci počet párů, které mají problémy s početím.
Mnoho z nich ale problém podceňuje a odborné vyšetření odkládá. Podle
průzkumu IBRS, s.r.o., Praha se téměř pětina dotazovaných stydí o problému byť
jen mluvit, další se obávají diagnózy „neplodnost“. Zajímavé také je, že přes veškerou
osvětu si téměř třetina lidí stále myslí, že vyšetřit by se měla jít nejdříve
žena. Dokonce 20 % považuje
problémy s početím za čistě ženský problém. Odborné vyšetření by ale měli
samozřejmě absolvovat oba partneři.
Za tímto účelem mohou zájemci navštívit přímo některé z center asistované
reprodukce, nemusí mít doporučení obvodního lékaře ani gynekologa, jak se mylně
domnívá většina lidí (v průzkumu IBRS celé 2/3 dotazovaných). Více na www.stopneplodnosti.cz .
Průzkum
také ukázal, že veřejnost o léčbě neplodnosti pomocí asistované reprodukce
příliš mnoho neví a značná část
respondentů považuje umělé oplodnění dokonce za choulostivé téma. Zatímco o
vážné chorobě, ztrátě zaměstnání nebo třeba o antikoncepci se v omezené
míře hovoří, jen malé procento by přiznalo, že má problémy s početím
potomka. Z průzkumu IBRS vyplývá, že o umělém oplodnění by se dotázaní
bavili ještě méně „ochotně“ než o exekuci. Asistovaná reprodukce je v naší
společnosti stále tabu, ačkoliv je v současnosti nejúspěšnějším způsobem,
jak problémy s početím řešit. Tato skutečnost odrazuje mnoho lidí, aby
využili této dosud nejúspěšnější metody léčby problémů s početím.
(Zdravotní pojišťovna hradí počet tří cyklů, a to do věku 39 let ženy.)
Téměř
polovina respondentů (49 %) souhlasí s možností, aby právo podstoupit umělé
oplodnění měly i ženy bez partnera. Téměř polovina populace si nesprávně myslí,
že k otěhotnění pomocí darovaných spermií žena souhlas svého partnera
nepotřebuje.
Hodně se
diskutuje o náhradním mateřství - zda žena, která je schopná dítě počít, ale
nemůže jej ze zdravotních důvodů donosit, může využít služeb tzv. náhradní
matky. Průzkum IBRS ukazuje, že
Češi jsou v této otázce poměrně liberální. S legalizací náhradního
mateřství souhlasí polovina dotázaných, především žen s vyšším vzděláním.
Průměrný počet všech narozených dětí
připadajících na jednu matku za její život je v České republice pouze 1,3
(průměrný koeficient v zemích EU je 1,5), přitom koeficient fertility musí
být alespoň 2,1, aby nedocházelo k „vymírání“ populace. Jedním z důvodů je
i to, že české ženy odkládají mateřství na pozdější věk. V současné době je
průměrný věk české matky 29 let, což do budoucna zvyšuje pravděpodobnost
problémů s početím.
Asistovaná reprodukce
se s ohledem na tento trend jeví jako efektivní řešení vzniklé situace,
proto je nesmírně důležité zvýšit informovanost české veřejnosti o metodě
umělého oplodnění a zabránit šíření mýtů, které toto téma mnohdy
obestírají. To je také jedním z cílů projektu „DDAR – Dítě díky asistované
reprodukci“, který chce pomoci lidem nalézt řešení problémů s početím
dítěte. V rámci projektu DDAR probíhá průzkum, který průběžně mapuje postoj
české veřejnosti k asistované reprodukci a znalost této problematiky.
1. června 2009 (na Den
dětí) byly na adrese www.stopneplodnosti.cz zprovozněny nové webové stránky, které
nabízejí nejen základní informace o asistované reprodukci, ale také kontakty na
centra asistované reprodukce a on-line poradnu. Odborným garantem stránek jsou
lékaři specializovaní na problematiku asistované reprodukce, na dotazy
v poradenské rubrice odpovídají zástupci jednotlivých center asistované
reprodukce.
Dle TZ