Žloutenka
Světový den hepatitid – 19. květen
Praha i
v letošním roce aktivně podpořila Světový den hepatitid. Primátor hlavního
města Prahy Pavel Bém přijal záštitu nad osvětovou kampaní, která má za cíl
poskytnout informace o existenci virového zánětu jater a o nejčastějších
způsobech přenosu nákazy. Odborným garantem kampaně je Česká hepatologická
společnost ČLS JEP, jak uvedl na besedě s novináři 19. 5. 2008 doc. MUDr.
Petr Urbánek, CSc.
Pražané
mohou v těchto dnech v ulicích hlavního města vidět plakát loutky,
který popisuje nejčastější způsoby přenosu žloutenky typu C. Uvedené motto
kampaně „Nebuď loutkou v rukách osudu“ apeluje na osobní zodpovědnost
každého jednotlivce za své zdraví. Pokud má kdokoli třeba jen malou pochybnost,
zda náhodou také nepatří mezi nakažené jedince, může se obrátit
na odborného lékaře na anonymní bezplatné telefonní lince 800 33 11 22.
Údaje o virovém zánětu jater získávali občané 19. 5. v informačním stanu
v blízkosti stanice metra Anděl a 20. května u stanice I. P.
Pavlova.
Hlavním
smyslem informačních aktivit je zamezit šíření nakažlivé a velmi zákeřné
žloutenky C, proti které neexistuje preventivní očkování. Onemocnění má velmi
úzkou vazbu na drogovou problematiku. Stokrát vyšší výskyt žloutenky C v
porovnání s běžnou populací v Česku byl totiž zjištěn u narkomanů, kteří
injekčně užívají drogy. V běžné populaci jsou infekcí zasaženy tři desetiny
procenta, zatímco mezi „injekčními narkomany“ dosahuje rozšíření nákazy
v průměru 35 procent, mezi dlouhodobými uživateli je to dokonce více než 60
procent.
Diagnostika a léčba pacientů s virovými hepatitidami je v České republice na vysoké úrovni. Společnost Roche nabízí biochemickým laboratořím a zdravotním ústavům metody pro stanovení diagnózy virové hepatitidy C a dále metody pro sledování virové zátěže u pacientů, kteří jsou léčeni pegylovaným interferonem, event. v kombinaci s ribavirinem (specifická účinná léčba).
Zásadní
výhodou stanovení přímo původce viru je včasný záchyt infikovaných jedinců,
odezva je pozitivní za 7 dní od infekce. Ve většině zemí Evropské unie (bohužel
ne v ČR) se přímé stanovení viru používá také v transfúzní službě
k odhalení infikovaných krevních přípravků.
Léčba
pacientů infikovaných hepatitidou se u nás nijak neliší od léčebných postupů
používaných v nejvyspělejších státech světa a podobné jsou i terapeutické
výsledky. Léčba je dostupná pro všechny pacienty, kteří ji potřebují, a je plně
hrazena zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem současnosti je aktivní
vyhledávání a léčba nemocných s chronickými hepatitidami B a C, dříve
než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a
délka jejich života výrazně ovlivněna a léčebné možnosti omezené. Neléčený,
chronicky probíhající virový zánět jater typu C se naplno projeví po dvaceti až
třiceti letech a může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Konečná
fáze hepatitidy C je v současnosti nejčastějším důvodem pro transplantaci
jater.
Již
čtvrtým rokem je k dispozici pro veřejnost bezplatná anonymní telefonní
linka 800 33 11 22. Na dotazy odpovídá odborný lékař,
který poskytuje informace o virové hepatitidě C a zároveň poradí, kde se může
dát volající vyšetřit nejblíže v místě pobytu.. Jako zdroj informací slouží také
internetové stránky www.zloutenka-c.cz.
Epidemiologie
infekčních žloutenek byla součástí sdělení doc. Urbánka. V zemích
s vysokým socioekonomickým standardem a s vyspělou komunální hygienou
dochází v posledních letech k poklesu výskytu virových hepatitid na
základě specifické i nespecifické prevence, především virové hepatitidy A, B a
D. Vzhledem k celoplošné vakcinaci proti virové hepatitidě B v České
republice od roku 2001, možné vakcinaci proti virové hepatitidě A a nespecifické
prevenci ve zdravotnických zařízeních se mění rizikové skupiny ohrožené získáním
virů hepatitid.
Nejrizikovější
skupinou jsou intravenózní uživatelé drog. Riziko je dáno porušením integrity
kůže a/nebo sliznic u intravenózní aplikace drog, nedodržováním pravidel osobní
hygieny, nedodržováním individualizace všech pomůcek pro aplikaci drog,
včetně porušení bariérové ochrany při sexu.
Prevence
šíření nemoci u uživatelů drog s diagnostikovanou hepatitis je dána zákonem
č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Nemocní s
akutní virovou hepatitidou musí být podle tohoto zákona izolováni na infekčním
oddělení (virová hepatitida A a E probíhá pouze jako akutní forma onemocnění,
virové hepatitidy B, C a D mohou přejít do chronického
onemocnění).
HBV,
HCV, HDV pozitivní osoby by měly podepsat informaci o cestách přenosu,
v případě odmítnutí je nutný podpis svědků, že byli
poučeni!
Uživatelé
drog s diagnostikovanou hepatitis musí být dále poučeni o individualizaci pomůcek osobní
hygieny, o zásadách bezpečného sexu (u VHB a VHD především o bariérové ochraně),
o rizicích výkonů s porušením integrity kůže a sliznic, piercingu,
tetovážích, apod., a o nutnosti
ošetřit každou otevřenou ránu tak, aby nemohlo dojít k jakékoli expozici
jiné osoby infikovanou krví.
Uživatelé
drog s diagnostikovanou hepatitis nesmí darovat krev, orgány, tkáně či
sperma
Intravenózní
uživatelé drog by měli být zařazeni do programu výměny injekčního instrumentaria
a všech dalších potřeb k aplikaci, musí být poučeni o individualizaci
pomůcek – misek, lžiček k rozpouštění drogy (cookers), filtračních pomůcek
(cottons), proplachovací vodě, ale i o mytí rukou před a po aplikaci, apod.
Intravenózní uživatelé drog by měli být rovněž očkováni proti virové hepatitidě
B a virové hepatitidě A
Ostatní
uživatelé drog musí být poučeni o cestách přenosu virových hepatitid, o
individualizaci pomůcek osobní hygieny, o zásadách bezpečného sexu, o rizicích
výkonů s porušením integrity kůže a sliznic, o nutnosti ošetřit každou
otevřenou ránu tak, aby nemohlo dojít k jakékoli expozici jiné osoby
(potenciálně infikovanou) krví, a dále o tom, že rovněž nesmí darovat krev,
orgány, tkáně či sperma.
Ve
zdravotnických i nezdravotnických zařízeních poskytujících služby pro uživatele
drog musí být indikován screening nemocí přenášené krevní cestou, především na
virus hepatitidy B (HBV), virus hepatitidy C (HCV) a na virus lidské
imunodeficience (HIV). Při podezření na onemocnění akutní virovou hepatitidou
musí být pacient hospitalizován, izolován na infekčním oddělení. Jako
screeningová vyšetření jsou postačující enzymy jaterní cytolýzy
(alaninaminotransferáza a aspartátaminotransferáza), protilátky proti viru
lidské imunodeficience (anti-HIV), povrchový antigen viru hepatitidy B (HBsAg) a
protilátky proti povrchovému antigenu B (anti-HBs), respektive protilátky proti
dřeňovému antigenu viru hepatitidy B (anti-HBc) a protilátky proti viru
hepatitidy C (anti-HCV).
Při záchytu anti-HIV pozitivity musí být
uživatel poučen a předán do AIDS centra.
Incidence a prevalence krví přenosných nemocí je v České republice poměrně příznivá, ale lze očekávat trend podobný USA a EU. Statisticky nejvyšší riziko získání infekce přenosné krevní cestou je u mladých uživatelů drog v iniciálních fázích přechodu na intravenózní aplikaci drog.
Skupina s krátkou historií infekce má na druhé straně příznivější prognózu při zavedení účinné terapie. Této skutečnosti musí být přizpůsobena indikace laboratorních vyšetření.
