Defininice chřipky
Chřipka stálým ohrožením populace
Specifickou
ochranu před chřipkou představují protichřipkové vakcíny, které se aplikují před
vypuknutím epidemie/pandemie. Terapie chřipky spočívá v (kromě mírnění příznaků)
v podávání antivirotik I. generace
(amantadin, rimantadin u chřipky A), nebo 2. generace (oseltamivir,
zanamivir u chřipky A i B). Všechny velké pandemie byly vyvolány chřipkou
A.
Tato
specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi
i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními
pojišťovnami.
Není-li
možno očkovat (například není možné očkovat osoby s některými poruchami
imunitního systému, neočkuje se již v průběhu epidemie), nebo
předpokládá-li se, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná (organismus po
očkování nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek), měla by být podána
skupinám rizikových osob (chronicky nemocní a oslabení lidé, senioři, děti)
specifická protichřipková antivirotika.
Virus
chřipky A byl původcem všech dosavadních pandemií. Nebezpečí tohoto viru spočívá
v tom, že je „schopen“ antigenní proměny., jak jsme již opakovaně
upozorňovali. Proti viru s novou antigenní výbavou nemá většina populace
protilátky, a proto se snadněji šíří a způsobuje vážnější onemocnění. V
současnosti jsou nejrozšířenější antigenní varianty chřipkového viru typu A H1N1
a H3N2.
Chřipkové
viry typu B a C se výrazněji nemění a zpravidla vyvolávají menší epidemie s
mírnějším průběhem onemocnění.
Příznaky
chřipky
Horečka
Suchý dráždivý
kašel
Bolesti hlavy (za
očima)
Bolesti svalů a
kloubů
Nechutenství,
zvracení
Vyčerpanost
Celková únava, přetrvává v
rekonvalescenci
Komplikace – zápal plic, zánět
srdečního svalu, neurologické komplikace, zhoršení základního onemocnění u
chronicky nemocných
Chřipka je smrtelné onemocnění
Dva ze 100 000 zdravých jedinců
během epidemie umírájí na komplikace chřipky (např. zápal plic). Pravděpodobnost
úmrtí se však zvyšuje u pacientů s kardiovaskulárními chorobami (104
z 100 000), plicním onemocněním (240 z 100 000). Při velmi
časté kombinaci diabetu a kardiovaskulárních chorob toto riziko stoupá na 480 ze
100 000 a trpí-li postižený chřipkou plicní chorobou a kardiovaskulárním
onemocněním, pak je riziko ještě vyšší (umírá 870 nemocných ze
100 000).
V chladných měsících roku jde
často o akutní postižení tkání respiračního traktu (horní i dolní cesty
dýchací), způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, virus)
s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. Nejedná se o klasickou
chřipku! Původci jsou nejčastěji ze skupiny rhinovirů, koronavirů a RS
virů.
Aby se odlišily nemoci „z nachlazení
neboli ARI“ od chřipky bez drahé laboratorní diagnostiky, ale pouze na základě
jasných klinických příznaků, byl zaveden termín ILI (Influenza Like Illness) pro
tzv. chřipce podobné onemocnění.
Charakteristické pro ILI je horečka
vyšší jak 38 °C, kašel, bolest svalů a/nebo bolest hlavy.
O chřipkové epidemii hovoříme, pokud
je ARI nad 2000/100 000 obyvatel.
Tři varianty
řešení
1. Protichřipkové vakcíny: u chřipky
A H3N1, H2N1, H5N1 a u chřipky B
2. I. Generace antivirotik:
amantadin, rimantadin u chřipky A
3. II. Generace antivirotik:
oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B
Antivirotika lze podávat i
v profylaxi (u oslabených a ohrožených jedinců).
Léčba chřipky
U většiny nemocných mírníme příznaky
léky proti horečce, bolesti, dráždivému kašli, dodáváme dostatek tekutin a
stravu bohatou na vitaminy. Jde o zmírnění příznaků chřipky, nikoli kauzální
léčbu.
Nezbytný pobyt nemocného
v klidu na lůžku nejméně po dobu horeček a omezení fyzické námahy dalších
24 – 48 hodin po normalizaci teploty.
Specifická terapie sezónní chřipky
antivirotiky I.
nebo II. generace.
Léčba má být zahájena nejpozději do
48 hodin po prvních příznacích.
PŘÍMÝ PŘENOS PTAČÍHO CHŘIPKOVÉHO
VIRU DO HUMÁNNÍ POPULACE
Virus |
Rok |
Nem/Úmrtí |
Země |
Klinický
obraz |
H5N1 |
1997 |
18/6 |
Hong Kong |
Od mírných až po smrtelné
formy |
H9N2 |
1999 |
2/0 |
Hong Kong |
Mírná
ILI |
H9N2 |
1999 |
5/0 |
Čína |
Mírná
ILI |
H9N2 |
2003 |
1/0 |
Hong Kong |
Mírná
ILI |
H5N1 |
2003 |
2/1 |
Hong Kong |
Primární
pneumonie |
H7N7 |
2003 |
89/1 |
Nizozemí |
Konjuktivitida |
H10N7 |
2004 |
2/0 |
Egypt |
Horečka a
kašel |
H5N1 |
2003-2007 |
335/206 |
Vietnam, Thajsko, Indonézie
EU/AS/AF |
Od mírných až po smrtelné
formy |
Ačkoliv je chřipka závažným
zdravotnickým a sociálním problémem je neustále podceňovaná, zvláště
v ČR.
Očkování proti chřipce představuje v
současnosti velice účinnou prevenci.
Vakcinace u mladých osob zabrání
onemocnění, u osob starých onemocnění nezabrání, omezí však závažnost
onemocnění, sníží počet hospitalizací a úmrtnost.
Specifická
protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci
sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními
pojišťovnami.
Není-li možno očkovat, nebo se
předpokládá, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná, měla by být podána
ve skupině rizikových osob protichřipková
antivirotika.
O závažnosti chřipky, její stálé problematice, možné prevenci a léčbě hovořil na tiskové besedě v listopadu 2007 profesor MUDr. Jiří Beran, CSc., z Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové.
Specifickou
ochranu před chřipkou představují protichřipkové vakcíny, které se aplikují před
vypuknutím epidemie/pandemie. Terapie chřipky spočívá v (kromě mírnění příznaků)
v podávání antivirotik I. generace
(amantadin, rimantadin u chřipky A), nebo 2. generace (oseltamivir,
zanamivir u chřipky A i B). Všechny velké pandemie byly vyvolány chřipkou
A.
Tato
specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi
i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními
pojišťovnami.
Není-li
možno očkovat (například není možné očkovat osoby s některými poruchami
imunitního systému, neočkuje se již v průběhu epidemie), nebo
předpokládá-li se, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná (organismus po
očkování nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek), měla by být podána
skupinám rizikových osob (chronicky nemocní a oslabení lidé, senioři, děti)
specifická protichřipková antivirotika.
Virus
chřipky A byl původcem všech dosavadních pandemií. Nebezpečí tohoto viru spočívá
v tom, že je „schopen“ antigenní proměny., jak jsme již opakovaně
upozorňovali. Proti viru s novou antigenní výbavou nemá většina populace
protilátky, a proto se snadněji šíří a způsobuje vážnější onemocnění. V
současnosti jsou nejrozšířenější antigenní varianty chřipkového viru typu A H1N1
a H3N2.
Chřipkové
viry typu B a C se výrazněji nemění a zpravidla vyvolávají menší epidemie s
mírnějším průběhem onemocnění.
Příznaky
chřipky
Horečka
Suchý dráždivý
kašel
Bolesti hlavy (za
očima)
Bolesti svalů a
kloubů
Nechutenství,
zvracení
Vyčerpanost
Celková únava, přetrvává v
rekonvalescenci
Komplikace – zápal plic, zánět
srdečního svalu, neurologické komplikace, zhoršení základního onemocnění u
chronicky nemocných
Chřipka je smrtelné onemocnění
Dva ze 100 000 zdravých jedinců
během epidemie umírájí na komplikace chřipky (např. zápal plic). Pravděpodobnost
úmrtí se však zvyšuje u pacientů s kardiovaskulárními chorobami (104
z 100 000), plicním onemocněním (240 z 100 000). Při velmi
časté kombinaci diabetu a kardiovaskulárních chorob toto riziko stoupá na 480 ze
100 000 a trpí-li postižený chřipkou plicní chorobou a kardiovaskulárním
onemocněním, pak je riziko ještě vyšší (umírá 870 nemocných ze
100 000).
V chladných měsících roku jde
často o akutní postižení tkání respiračního traktu (horní i dolní cesty
dýchací), způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, virus)
s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. Nejedná se o klasickou
chřipku! Původci jsou nejčastěji ze skupiny rhinovirů, koronavirů a RS
virů.
Aby se odlišily nemoci „z nachlazení
neboli ARI“ od chřipky bez drahé laboratorní diagnostiky, ale pouze na základě
jasných klinických příznaků, byl zaveden termín ILI (Influenza Like Illness) pro
tzv. chřipce podobné onemocnění.
Charakteristické pro ILI je horečka
vyšší jak 38 °C, kašel, bolest svalů a/nebo bolest hlavy.
O chřipkové epidemii hovoříme, pokud
je ARI nad 2000/100 000 obyvatel.
Tři varianty
řešení
1. Protichřipkové vakcíny: u chřipky
A H3N1, H2N1, H5N1 a u chřipky B
2. I. Generace antivirotik:
amantadin, rimantadin u chřipky A
3. II. Generace antivirotik:
oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B
Antivirotika lze podávat i
v profylaxi (u oslabených a ohrožených jedinců).
Léčba chřipky
U většiny nemocných mírníme příznaky
léky proti horečce, bolesti, dráždivému kašli, dodáváme dostatek tekutin a
stravu bohatou na vitaminy. Jde o zmírnění příznaků chřipky, nikoli kauzální
léčbu.
Nezbytný pobyt nemocného
v klidu na lůžku nejméně po dobu horeček a omezení fyzické námahy dalších
24 – 48 hodin po normalizaci teploty.
Specifická terapie sezónní chřipky
antivirotiky I.
nebo II. generace.
Léčba má být zahájena nejpozději do
48 hodin po prvních příznacích.
PŘÍMÝ PŘENOS PTAČÍHO CHŘIPKOVÉHO
VIRU DO HUMÁNNÍ POPULACE
Virus |
Rok |
Nem/Úmrtí |
Země |
Klinický
obraz |
H5N1 |
1997 |
18/6 |
Hong Kong |
Od mírných až po smrtelné
formy |
H9N2 |
1999 |
2/0 |
Hong Kong |
Mírná
ILI |
H9N2 |
1999 |
5/0 |
Čína |
Mírná
ILI |
H9N2 |
2003 |
1/0 |
Hong Kong |
Mírná
ILI |
H5N1 |
2003 |
2/1 |
Hong Kong |
Primární
pneumonie |
H7N7 |
2003 |
89/1 |
Nizozemí |
Konjuktivitida |
H10N7 |
2004 |
2/0 |
Egypt |
Horečka a
kašel |
H5N1 |
2003-2007 |
335/206 |
Vietnam, Thajsko, Indonézie
EU/AS/AF |
Od mírných až po smrtelné
formy |
Ačkoliv je chřipka závažným
zdravotnickým a sociálním problémem je neustále podceňovaná, zvláště
v ČR.
Očkování proti chřipce představuje v
současnosti velice účinnou prevenci.
Vakcinace u mladých osob zabrání
onemocnění, u osob starých onemocnění nezabrání, omezí však závažnost
onemocnění, sníží počet hospitalizací a úmrtnost.
Specifická
protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci
sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními
pojišťovnami.
Není-li možno očkovat, nebo se
předpokládá, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná, měla by být podána
ve skupině rizikových osob protichřipková
antivirotika.
O závažnosti chřipky, její stálé problematice, možné prevenci a léčbě hovořil na tiskové besedě v listopadu 2007 profesor MUDr. Jiří Beran, CSc., z Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové.