Žloutenka
Světový den hepatitid
Hepatitidy
jsou celosvětovým zdravotním problémem. Závažný je zejména virový zánět jater
typu C, zákeřná choroba, která dlouho může probíhat skrytě. Pacient může mít
pouze nespecifické příznaky, jakými jsou únava, přechodná ztráta chuti k jídlu,
svědění kůže, pocit napětí v pravém podžebří a trávicí obtíže. Žlutavé zabarvení
kůže se nemusí vůbec objevit. Neléčený chronický virový zánět jater může však
skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Jedinou možnou prevencí je
vyvarování se rizikovému chování.
Cílem
informačních aktivit je zamezit šíření právě žloutenky typu C, proti které
neexistuje preventivní očkování. Od roku 2005 je k dispozici bezplatná anonymní telefonní linka 800
331122, na kterou se již se svými dotazy obrátilo několik stovek osob. Volající
je přepojen přímo na odborného lékaře, který je připraven poskytnout nejen
informace o virové hepatitidě C, ale také poradit, kde se lze nechat vyšetřit
nejblíže místa pobytu volajícího. Specialisté mohou pomocí bezplatné linky
poskytnout konzultace i ostatním lékařům z jiných oborů. Zdrojem informací
jsou rovněž internetové stránky www.zloutenka-c.cz
Primátor
Pavel Bém, který konferenci zahájil, hovořil o drogové politice hlavního města.
která úzce souvisí s výskytem
hepatitid. Uvedl, že zatím nedochází k žádným epidemickým
nárůstům hepatitidy. V současné době je téměř 70 procent uživatelů
návykových látek v kontaktu s nějakou pomáhající institucí, což je
velice příznivé.
Praha
zůstává však stále na prvním místě v počtu problémových uživatelů
návykových látek. (Celkem v ČR
je to 30 200, Praha má
uživatelů 8 400 heroin: 2 900, Subutex: 2 700 a pervitin: 2 800). Je to
způsobeno koncentrací
negativních vlivů velkoměsta: hustota obyvatelstva, anonymita, cizinci –
turisté, příležitostní pracovníci, imigranti, vyšší koupěschopnost obyvatel,
cílová destinace drogových dealerů atd. Mezi
mládeží je nejužívanější a nejoblíbenější návykovou látkou marihuana, ale
ačkoliv se jedná o „módní“ vlnu, počet mladých lidí experimentujících
s marihuanou klesá, pravděpodobně v důsledku primární prevence.
Všechny
specifické služby v Praze, které se zabývají léčbou, následnou péčí, Harm
Reduction, a které jsou podporovány z rozpočtu města jsou certifikované.
V měsíci říjnu se otevírá nové
Centrum komplexní péče o uživatele drog
v Praze 4, Vladimírově ulici č. 10.
Jedná se o rozšířené a zcela nově vybavené pracoviště, kde v jednom zařízení
budou odborným personálem poskytovány služby zdravotnické, poradenské a psychosociální, včetně
substituční léčby. Tento model integrované péče je v současné době považován za
nejmodernější a nejefektivnější způsob ambulantní péče o osoby s těžkou
závislostí
Více na:
www.magistrat.praha-mesto.cz
Ze sdělení profesora MUDr. Petra Husy,
CSc., člena výboru České hepatologické společnosti ČLS JEP, a přednosty Kliniky
infekčních chorob Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno a Fakultní
nemocnice Brno uvádíme:
Virové
hepatitidy (VH) představují i v současné době velmi závažný zdravotnický
problém. Akutní i chronické formy onemocnění jsou příčinou významné morbidity a
mortality u nás i ve světě. V současné době je známo 6 virů, které
vyvolávají VH (VH A-E). V naší republice jsou významné virové hepatitidy A,
E a především B a C.
V České
republice je v posledních letech patrný stálý trend k poklesu případů VH A
nejspíše v souvislosti se zlepšujícími se hygienickými podmínkami a
narůstajícímu počtu osob vakcinovaných proti této infekci.
Počet
případů akutní VH B je v posledních letech velmi stabilní a vykazuje jen
minimální roční výkyvy. Nejčastějšími cestami přenosu infekce jsou
v současnosti sexuální styk a sdílení injekčních jehel a stříkaček mezi
injekčními uživateli drog, jejichž počet neklesá. Efekt plošné vakcinace
obyvatelstva započaté v roce 2001 lze samozřejmě očekávat až za několik
let, až se dostanou v současnosti očkované děti do věku, kdy začnou
sexuálně žít a bohužel i užívat drogy.
V roce
2006 bylo v České republice hlášeno téměř o 200 případů nově
diagnostikovaných hepatitid C více než v uplynulých 4 letech. Bude zajímavé
pozorovat, zda šlo o náhodný jev nebo počátek dlouhodobější tendence.
Nejrizikovější skupinou obyvatelstva jsou jednoznačně injekční uživatelé drog.
Očkování proti VH C není možné nikde na světě.
V posledních
několika letech narůstá počet případů VH E v naší republice. Významnou část
z nich tvoří nákazy spojené s cestováním do zemí s nižším
hygienickým standardem, ale narůstá i výskyt onemocnění u osob, které se
prokazatelně musely infikovat v České republice, protože v inkubační
době onemocnění neopustily domov.
Diagnostika
a léčba pacientů s virovými hepatitidami je v České republice na
vysoké úrovni. Léčba u nás se nijak neliší od léčebných postupů používaných
v nejvyspělejších státech světa a podobné jsou i její výsledky. Léčba je
dostupná pro všechny pacienty, kteří ji potřebují, a které je možné tímto
způsobem léčit. Je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem
současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickými
hepatitidami B a C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých
stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna a léčebné
možnosti omezené.
K problému
infekčních žloutenek pohovořila na TK 1.10.2007 rovněž PaedDr. Martina
Richterová Těmínová, předsedkyně správní rady o. s.
SANANIM.
„U
drogově závislých jsou žloutenky velký problém. K léčbě závislosti musíme přistupovat komplexně, a proto
považujeme léčbu somatických onemocnění za nedílnou součást i procesu
směřujícímu k resocializaci a reintegraci našich klientů. Velký důraz kladema ne
prevenci.
Žloutenkám
lze předcházet lepší informovaností veřejnosti, primární prevencí na školách,
ale také preventivní informací ohrožených skupin. Jde o „harm reduction“, tedy
snižování rizik, jak se provádí například v nízkoprahových zařízeních kde
hovoříme s klienty o závažnosti onemocnění, o způsobech, jak mu předcházet, a o
nutnosti výměny injekčních stříkaček. Tím totiž nechráníme jen naše klienty, ale
celou veřejnost.
Je proto zarážející, že žádná metoda okamžitých orientačních testů na hepatitidu nezískala v České republice atest. Je to škoda pro klienty, pro které by se jednalo o důležité upozornění a motivaci k včasné léčbě, ale i pro celou společnost.“