Dotazy na VZP
Otázka pro VZP
Odpovídá
Jana Víšková, tisková mluvčí VZP ČR:
Odpověď
na vaši otázku je v principu jednoduchá – v takovém případě za něj
platí pojistné na zdravotní pojištění stát a kromě toho si dotyčný musí
platit pojistné i ze svého příjmu z výdělečné činnosti. Jen přitom
nemusí brát ohled na povinné minimální pojistné stanovené pro danou skupinu
(zaměstnanci, OSVČ).
Za
každého důchodce, poživatele důchodu z důchodového pojištění, je plátcem
pojistného na zdravotní pojištění stát. Stát platí za takové osoby měsíčně
pojistné ve výši 680 Kč. Zdravotní pojišťovně ale musí být oznámeno, že
daný pojištěnec má nárok na zařazení mezi osoby, za které je stát plátcem
pojistného.
Pokud je
důchodce zároveň osobou samostatně výdělečně činnou, musí hradit pojistné na
zdravotní pojištění sám ze svých příjmů ze samostatné výdělečné činnosti + ze
zákonem stanoveného vyměřovacího základu pro státní pojištěnce za něj hradí
pojistné také stát. Protože hradí pojistné i stát, bude si dotyčná osoba
jako OSVČ vypočítávat výši pojistného ze svého skutečného vyměřovacího základu,
stanoveného jako 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné
výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení.
V
případě, že tato částka nedosáhne výše minimálního měsíčního vyměřovacího
základu, který je stanoven pro osoby samostatně výdělečně činné (od
1. 1. 2007 ve výši 10 069,5 Kč), není dotyčná OSVČ povinna
odvést pojistné na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši (měsíčně
1 360 Kč), ale pouze skutečně vypočtenou částku. Na druhou stranu není
dána žádná hraniční částka, pod kterou by se zálohy platit nemusely.
V případech,
kdy měsíční záloha na pojistné vychází velmi nízká, např. v řádu desítek
korun, je možné zaplatit pojistné za delší období (rok) najednou, aby se
pojištěnci nezvyšovaly náklady na poštovné či převod finančních prostředků
bankou. O úhradě pojistného za delší období najednou je vhodné informovat
územní pracoviště VZP se sídlem v okrese, v němž má klient
bydliště.
Pokud je
důchodce zároveň zaměstnancem, bude platit pojistné na zdravotní pojištění jako
zaměstnanec (prostřednictvím svého zaměstnavatele) + zároveň za něj bude hradit
pojistné i stát ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu pro státní
pojištěnce. Protože bude pojistné odvádět i stát, neplatí pro daného
zaměstnance minimální vyměřovací základ stanovený ve výši aktuální minimální
mzdy, která od 1. 1. 2007 činí 8 000 Kč/měsíc (minimální
pojistné z této částky je 1 080 Kč měsíčně). Zaměstnavatel tedy
bude vypočítávat pojistné na zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího
základu tohoto svého zaměstnance, tj. dle jeho skutečného
výdělku.
Připomínáme,
že každý pojištěnec je povinen oznámit své zdravotní pojišťovně nejpozději do
osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za
něj pojistné. Takovou skutečností je mj. odchod do důchodu. Za osoby zaměstnané
plní tuto povinnost zaměstnavatel, samozřejmě pokud jsou mu tyto skutečnosti
známy.
Zjistí-li
zaměstnanec, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud mu
potřebné údaje nesdělil, je povinen učinit příslušné zdravotní pojišťovně
oznámení sám. Jestliže zdravotní pojišťovna o zařazení klienta mezi státní
pojištěnce neví, nemůže žádat o platbu pojistného státem, a pojištěnec
je následně vlastně veden jako dlužník – osoba, u které není znám plátce
pojistného, nebo (pokud má souběžně příjmy ze zaměstnání nebo samostatné
výdělečné činnosti) osoba, která je povinna dodržet minimální vyměřovací základ.
Může pak dostat od pojišťovny vyúčtování nedoplatků a jistě není příjemné,
obzvláště u starších lidí v důchodu, když obdrží dopis, ze kterého je
patrné, že patří mezi dlužníky.