Nemoci a jejich příznaky

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP vyhlásil 28. únor 2007 prvním Národním dnem schizofrenie. Cílem dne je přiblížit široké veřejnosti problematiku závažného a mnohdy tabuizovaného onemocnění a představit nový projekt zaměřený na klienty se schizofrenií nazvaný „Návraty“.

 

Do označení schizofrenie (množné číslo) se řadí skupina závažných duševních nemocí, jejichž společným znakem je výrazné narušení psychických funkcí. V důsledku toho nemocný odlišně vnímá svět kolem sebe i sebe sama a často nedokáže přesně odlišit realitu od vlastních představ a fantazií. V žádném případě porucha neznamená tzv. rozdvojení osobnosti, jak bývá často mylně uváděno a prezentováno.

 

Podle současné klasifikace rozlišujeme podle převládajícího okruhu příznaků čtyři základní typy schizofrenie – paranoidní, hebefrenní, katatonní a simplexní.

Postižení jedinci si mohou, ale také nemusí, stěžovat na obtíže s myšlením nebo se soustředěním, udávají slyšení hlasů, mají podivná nebo bizarní přesvědčení (např. že vládnou nadpřirozenými silami, že jsou pronásledováni), stěžují si na nezvyklé tělesné pocity (např. že mají uvnitř těla změněné orgány nebo neobvyklé předměty). Okolí nemocného může získat podezření na nemoc nápadnou změnou jeho chování, např. nezvyklou netečností pacienta, jeho uzavřeností, nezájmu o běžný život, špatné hygieně nebo často i kvůli neobvyklému chování.

U schizofrenie bývají nejčastěji narušeny myšlení, vnímání, vůle, nálada, chování a pozornost.

 

Více než halucinace a bludy pacienty trápí tzv. negativní příznaky, jako je únava, ochabnutí až ztráta vůle, neschopnost se přimět k činnosti. Často bývá porušena koncentrace pozornosti. Člověk trpící schizofrenií si nedokáže vybrat jen důležité podněty a nevšímat si podnětů ostatních, je "rušen" veškerým okolním děním i vlastními myšlenkami, které nemá pod kontrolou, uniká mu tak např. i obsah jednoduchého rozhovoru. K nespecifickýchm příznakům patří  poruchy spánku, zvýšená podrážděnost a úzkost.

 

V současné době neexistuje žádné objektivní vyšetření ( jako rozbor krve, rentgen, CT apod.) ke stanovení diagnózy. V případě výskytu výše uvedených potíží je nutné vyhledat psychiatra. který má zkušenost s touto poruchou a dokáže ji u nemocného kvalifikovaně rozpoznat. K určení diagnózy využívá odborník mimo podrobné anamnézy údaje od blízkých, vlastní pozorování, rozhovor s nemocným a případně i pomocné psychologické vyšetření. Velmi podobné symptomy lze nalézt totiž i u jedinců, kteří jsou intoxikováni návykovými látkami, proto je nutné provést toxikologické vyšetření. Často užívání návykových látek indukuje vznik epizody schizofrenie.

 

Onemocnění postihuje celoživotně zhruba 1% populace - podle seriózních odhadů dnes schizofrenií v celosvětovém měřítku trpí přibližně 50 milionů, v ČR až 100 000 osob. Choroba postihuje často osoby v mladém a středním věku, vyřazuje je z aktivního života a brání jim vykonávat povolání.. Přináší tak nejen utrpení postiženým a jejich rodinám, ale i značné negativní socioekonomické důsledky pro celou společnost.

Mnoho pacientů musí být pro dlouhodobé potíže dáno do invalidního důchodu.

 

Příčina vzniku schizofrenie není spolehlivě známa. Podobně jako i jiných typů duševních poruch se předpokládá působení více faktorů (geneticky dané, vlivy prostředí a události, které pacient během života prožívá).

 

Podle současných teorií jsou vlastní příznaky schizofrenie způsobeny narušením rovnováhy ve funkci nervových přenašečů (neurotransmiter dopamin). Někteří autoři popisují teorii tzv. mlčící léze, kdy předpokladem vzniku onemocnění je velmi diskrétní narušení tkáně mozku např. při infekci, při porodu. Toto mikrotrauma se zpočátku nikterak neprojeví, objeví se až v období, kdy jsou na mozek kladeny zvýšené nároky (dospívání, ukončení studia či jiná stresová zátěž).

 

Nejčastěji začíná mezi 18. - 30. rokem, první příznaky se však mohou objevit kdykoli dříve či později. Průběh onemocnění je velmi individuální. Nejčastěji schizofrenie probíhá ve formě akutních epizod.. Mezi jednotlivými epizodami jsou různě dlouhá období s minimálními nebo žádnými příznaky. Méně často dochází po jedné nebo více epizodách k úplnému odeznění nemoci a návratu do života zcela bez následků. U určitého procenta lidí naopak akutní příznaky neodeznívají vůbec a onemocnění je přítomno trvale.

Schizofrenie je pro své nositele spojena s řadou rizik, o čemž

 vypovídá mimo jiné o 20 % kratší střední délka života a

 

 

 zvýšené množství sebevražd (10 – 15% úmrtí).

 

Onemocnění vyžaduje odborníka. Ambulance psychiatrů jsou dnes již v každém městě a nebývá problém objednat se ke konzultaci (Zlaté stránky). Místem prvního kontaktu s odbornou péčí se mohou stát také linky důvěry, krizová centra nebo psychiatrické kliniky. Také léčebny mají své příjmové ambulance, kde je možné problém konzultovat.

U schizofrenie platí, že čím dříve se začne s léčbou, tím je větší naděje na její úspěšnost.

V případě agresivity vyššího stupně, kterou se může projevovat i dosud mírumilovný člověk, je vhodné zajistit asistenci policie. 

 

 

 

Terapeutické postupy jsou zaměřeny na řešení a zvládání psychologických problémů souvisejících s chorobou, na zvýšení společenské obratnosti a výkonnosti. Jejich cílem je pomoci nemocnému k návratu do běžného života.

 

Farmakoterapie patří pouze do rukou psychiatra, psychosociální léčbu musí provádět pracovník mající klinické zkušenosti s nemocnými trpícími schizofrenií.

Nejdůležitějším preventivním opatřením je pravidelné dlouhodobé užívání medikace. Preventivní užívání léků je nutné dle individuálního průběhu choroby minimálně 1-2 roky, při opakujících se epizodách alespoň 5 let, u některých pacientů však i celý život. Řada sledování dokumentuje, že riziko relapsu vzrůstá právě u těch nemocných, kteří předčasně ukončují léčbu. Velký důraz je kladen na zvýšení spolupráce nemocných při léčbě.

 

 

Projekt „Návraty“

 

Projekt Návraty si klade za cíl stát se prostředníkem mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu, rodinou, agenturami následné péče a klientem. Hlavní náplní projektu Návraty je  především podpora klienta ve smyslu návratu do běžného života.

 

Nedílnou součástí komplexní péče o duševně nemocné je personální zajištění. Podílí se na ni lékaři, psychologové a zdravotní personál se specializací, sociální pracovnice a rehabilitační pracovníci, každý ve svém oboru působnosti.

 

V České republice existuje poměrně velké množství neziskových a příspěvkových organizací, které nabízejí pomoc duševně nemocným v různých oblastech jejich života. Jedná se například o krizová centra, kam se klient může obrátit v případě akutního zhoršení stavu, chráněné dílny vytvářející pracovní příležitosti, různé typy komunitního bydlení, sociálně – právní poradny, svépomocné organizace, atd.

 

Z analýz na pracovištích a ze zkušeností s neziskovým sektorem ale vyplynulo zjištění personálně  nezaplněného prostoru v komplexu celkové péče.

 

Byly indetifikovány soubory činností, kterými se žádná z výše jmenovaných skupin systematicky nezabývá.  Díky tomu vznikl projekt Návraty, který si klade za cíl, tuto „mezeru v péči“ vyplnit. Stát je v ideálním případě jakýmsi prostředníkem mezi jednotlivými členy týmu, rodinou, agenturami následné péče a klientem. Práce pracovníků projektu Návraty spočívá především v podpoře klienta ve smyslu návratu do běžného života.

 

Projekt Návraty je nový, oficiálně započal svou činnost 1. února 2007. Byla vybrána Psychiatrická klinika 1. LF UK a  VFN Praha. Projekt vede Kristína Cveková, každou středu v ambulanci kliniky mezi 9. – 11. hodinou a 13. – 17. hodinou.  Individuálně lze domluvit konzultace v ambulanci mimo pevný čas.Kontakt: e-mail: navraty@seznam.cz ,telefon: 602 221 284.

 

Dle TZ Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN

Tweet