Bolesti hlavy
Bolesti hlavy v denním životě – migréna
Migréna patří k méně častým primárním bolestem hlavy. Jde o záchvatovité onemocnění, během kterého postiženého trápí pulzující, převážně jednostranná bolest hlavy různé intenzity. Záchvat migrény může trvat několik hodin, ale také několik dní. Bývá provázen nevolností, zvracením, světloplachostí a přecitlivělost na zvuky. Nemocného značně vyčerpává. Bolest se přihlásí většinou náhle a rychle se rozvíjí do značné intenzity. Pro migrénu je typický začátek v jedné polovině hlavy, nejčastěji v okolí očnice a v oblasti spánků. Velmi často bývá bolest v oblasti očních bulbů, pohybem se zhoršuje. Charakter bolesti je pro migrénu typický. Fáze bolesti a její doprovodné příznaky jsou přítomny vždy.Jakmile záchvat pomine, pacient se cítí dobře.
Během záchvatu se mění elektrická aktivita v mozku a dochází ke změnám v průtoku krve v mozkových cévách, které jsou příčinou bolestí.
Migréna, pokud je tato diagnóza vyslovena, ostatně jako každá bolest hlavy, by neměla být chápána jako nevýznamná záležitost. Chronické, stále se opakující bolesti hlavy pacienta vyčerpávají, často vedou k nadužívání analgetik, závislosti na nich a někdy i k následným depresivním stavům.
Záchvaty migrény začínají většinou v dětství a pubertě. Nejčastěji se migréna vyskytuje v 18. až 40. roce věku. Pokud se objeví první záchvat migrény po padesátém roce, je tento výskyt bolestí vždy podezřelý z jiné diagnózy. Migréna postihuje asi 18 % žen a 5 % mužů, celosvětově se údaje pohybují v rozmezí 15-20 % žen a 6 % mužů. V dětství je migréna častěji záležitost chlapců, okolo puberty se poměr vyrovnává. Ve 20ti letech je poměr ženy-muži 2 : 1. Okolo 40. roku to už je 3 : 1. Pro výskyt migrény existuje určitá genetická predispozice.
Vyvolávající příčinou mohou být u žen hormonální změny, nejčastěji menstruace (během těhotenství, stejně jako v menopauze, migrény většinou mizí). Hyperosmolalita – “hustá krev“ a s ní související nedostatečný pitný režim, právě tak jako hladovění, při kterém klesá hladina krevního cukru, často rovněž končí záchvatem.
K dalším „spouštěčům“ patří například stres, silné emoce, nedostatek nebo naopak nadbytek spánku, alkohol, ale i nadměrný hluk diskoték.
diagnóza migrény patří především odborným lékařům – neurologům, kteří také ordinují speciální režimová opatření a příslušnou medikamentózní terapii se zaměřením na záchvaty bolestí i na možnosti prevence jejich vzniku, jak byli informováni novináři na cyklu nazvaném již tradičně „Snídaně s odborníkem“ pořádaném firmou GSK.
Více na: www.bolestihlavy.cz, www.czech-hs.cz