Výživa nastávajících matek

Nedostatek důležitých živin výrazně zvyšuje riziko vzniku významných vrozených malformací (rozštěp rtu, patra, vznik špatného tvaru hrudníku, srdeční vady, defekty močového ústrojí, zkrácení končetin, vrozený hydrocefalus, stenóza pyloru).

K nejdůležitějším složkám v potravě ženy chystající se otěhotnět vedle dostatku základních živin patří v období před otěhotněním kyselina listová, esenciální mastné kyseliny, železo, vápník a hořčík. O kyselině listové bylo již napsáno v prvním díle.

Nenasycené mastné kyseliny

Nenasycené mastné kyseliny jsou důležitou součástí každé buňky. Proto jsou pro lidské tělo nezbytné neboli esenciální. Dostatečný příjem těchto látek v období před otěhotněním zajišťuje plodu správný vývoj neurovizuálních funkcí. Tyto mastné kyseliny jsou potřeba také jako prevence předčasného porodu, těhotenské preeklampsie a nízké porodní hmotnosti. Zdůrazňován je v tomto období zejména příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Doporučená denní dávka dokosahexaenové kyseliny je 300 mg. Hlavním zdrojem jsou mořské ryby, lněné semínko a vlašské ořechy.

Železo

Velké množství žen naší populace přijímá ve své stravě nedostatečné množství železa. V České republice je 10 % žen anemických a až 38 % žen trpí latentním nedostatkem železa. Bylo zjištěno, že u těhotných žen je nedostatek železa spojen s až dvojnásobně vyšším rizikem předčasného porodu a až s trojnásobně vyšším rizikem potratu a nízké porodní váhy novorozence. V rámci prevence se ženám doporučuje v období před otěhotněním denní dávka železa 60-120 mg.

Tweet