Choroby
Budeme umět účinněji léčit rakovinu?
Ve většině případů si s nimi ale tělo samo poradí. Pokud ne, vzniká rakovina. Tomuto schématu se nevymykají ani tzv. bílé krvinky (leukocyty). V případě, že jde o konkrétní leukocyty označované jako B a T lymfocyty, hovoříme při jejich zhoubném bujení o lymfomech. Tyto lymfomy potom postihují lymfatické tkáně – zejména lymfatické uzliny, slezinu, játra a kostní dřeň. Jejich příčiny jsou multifaktoriální – tj. uplatňují se zde vlivy chemických jedů, ionizačního záření, virových a bakteriálních infekcí, získané poruchy imunity (HIV) a genetické faktory.
Maligní (zhoubné) lymfomy se dělí na tzv. Hodgkinův lymfom (první historicky popsaný lymfom) a mnohočetnou skupinu tzv. non-hodgkinských lymfomů. To jsou všechny ostatní. Na základě moderních poznatků molekulární genetiky, imunologie a cytogenetiky lze tyto lymfomy dále klasifikovat vzhledem ke klinické agresivitě onemocnění. To potom umožňuje volit nejúčinnější léčbu. To je pochopitelně velice důležité. Zejména pokud si uvědomíme, že lymfomy jsou šestým nejčastějším zhoubným nádorem a ročně na ně zemře v ČR až 900 pacientů.
Léčba je vždy vysoce individuální a vychází z detailního zhodnocení stavu daného pacienta. Mezi jednotlivé stávající léčebné možnosti patří: chirurgické vynětí postižených uzlin, léčba cytostatiky (jedním nebo kombinací více druhů), radioterapie a transplantace kmenových buněk krvetvorby.
V současné době se objevuje zcela nový trend léčby za pomoci tzv. monoklonálních protilátek. K jejich využití si musíme uvědomit, že obecně každá buňka obsahuje na svých membránách antigenní struktury, na které se mohou vázat určité látky. V případě přirozené imunitní odpovědi jsou v organismu produkovány protilátky, které nežádoucí antigenní struktury nalézají a buňky s těmito strukturami ničí. Z tohoto důvodu je například velice nebezpečné přecházet angínu. Antigenní struktura buněk srdečního svalu a kloubních buněk je velmi podobná antigenní struktuře bakterií způsobujících angíny. Pokud tedy není angína důsledně rychle vyléčena, mohou začít protilátky, které tělo produkuje na obranu vůči angíně, působit i proti kloubním a srdečním buňkám vlastního těla. Tyto přirozené protilátky jsou polyklonální. Naopak monoklonální protilátky jsou přísně specifické a váží se vždy na jeden jediný konkrétní antigen.
Toho bylo využito i při konstrukci nového přípravku ZEVALIN. Jedná se o monoklonální protilátku, která se váže na antigen CD 20. Tento antigen je pouze na membránách B–lymfocytů (a to jak zdravých, tak postižených). Nevýhodou tohoto vysoce specifického antigenu CD 20 je to, že ne každý člověk jej má. Nicméně je přítomen u 85 % populace, tudíž jej lze ve většině případů využít. V Zevalinu je na monoklonální protilátku dále navázáno radioaktivní ytrium. Radioaktivní ytrium (90Y) emituje záření β a má poločas rozpadu 64 hodin. Tento krátký poločas rozpadu je velice důležitý – zajišťuje tak, že nedojde k poškození jiných tkání. Ytrium se vyrábí generátorovým rozpadem stroncia (90Sr) které ale má mnohem delší poločas rozpadu (28 let). Oba tyto prvky je od sebe možné kompletně chemicky oddělit, a použít tak jen požadované ytrium. To se díky monoklonální protilátce naváže pouze na buňky obsahující antigenní strukturu CD 20 a radioaktivním zářením β destruuje cílené patologické buňky. Záření β je emise elektronů s velice krátkým doletem (maximálně několik mm), které však vede k vysoké absorbované dávce záření v místě své lokalizace. Lze tudíž říci, že se jedná o cílenou radioterapii vedenou pouze proti konkrétním buňkám.
Díky tomuto cílenému účinku monoklonálních protilátek lze hovořit o kvalitativním skoku v léčbě nádorových onemocnění. Léčbu radioaktivně značenými monoklonálními protilátkami lze provádět ambulantně bez náročné dlouhodobé hospitalizace. Navíc jsou zde (oproti chemoterapii či běžné radioterapii) minimalizovány nežádoucí účinky na okolní zdravé tkáně.
S tímto lékem jsou zatím 1 a ¼roční zkušenosti ve Spojených státech, které vypovídají o vysokém procentu účinnosti. V zemích EU byl registrován v lednu 2004. U nás jeho registrace proběhla současně se vstupem do EU. Přípravek bude dostupný (po jednání o ceně a úhradě) ještě v průběhu druhé poloviny letošního roku.
