Aktuality
Chci opět chodit, říká bezdomovec, který přišel o obě nohy
I přesto, že v posledních letech přišel o obě nohy, stále neztratil chuť do života. Druhou amputaci přitom prodělal teprve těsně před koncem loňského roku. V mrazech mu totiž noha omrzla a tkáň začala postupně odumírat. "Chci opět chodit," svěřil se dnes s úsměvem ČTK.
Muž, který se narodil v malé vesnici nedaleko Uherského Hradiště, se už těší na rehabilitaci a na to, až se začne znovu učit chodit. Jedna protéza na něj čeká s berlemi v rohu nemocničního pokoje. Druhou by měl od lékařů dostat po zahojení ještě čerstvé rány.
Život se bývalému dělníkovi z Vítkovic, který závodil na motocyklech, začal hroutit před dvaceti lety. Při závodu havaroval a přišel o všechny prsty na pravé noze. Po letech ale nastaly komplikace a Adamec v roce 1999 přišel o celou nohu. "Pak jsem ztratil práci a byt. Skončil jsem na ulici. Kdo by chtěl zaměstnat starého chlapa s jednou nohou," popsal svůj životní příběh.
Tvrdí, že i přes ztrátu končetiny se o sebe dokázal vždy postarat. Bydlel načerno u kamaráda, a jak říká, prožíval spokojené stáří. "Žiji hlavně ze sociálních dávek," doplnil. Vše se ale změnilo loni v prosinci. Na zimní procházku si totiž vyšel s děravou botou. Zaskočilo jej krupobití a mráz. "Během chvilky jsem byl mokrý a trvalo dlouho, než jsem dobelhal domů," doplnil. O několik dnů později si na prstech všiml červených skvrn, které postupně modraly.
"Až po deseti dnech jsem zašel k doktorovi, který omrzliny nejprve léčil ambulantně. Na pohled to vypadalo dobře, ale zevnitř to asi hnilo. Proto nařídili amputaci," vypráví pacient chirurgického oddělení ostravské městské nemocnice. Sestřičky si jej pochvalují. "Je moc milý. Se svým osudem se skvěle vyrovnává. Jiní lidé by v jeho situaci byli protivní. On ne. Stále se směje," řekla ČTK jedna z ošetřovatelek.
Lékařka rehabilitačního ústavu v Chuchelné na Opavsku, kam Adamec po zahojení rány s největší pravděpodobností zamíří, ČTK řekla, že zná pacienty, kteří dokáží pomocí berlí chodit na dvou stehenních protézách. "Musí mít ale dobrou kondici, protože veškerá námaha se tak přesouvá na ruce. Nevydrží ale na protézách celý den, a proto používají i invalidní vozík," řekla.
"Je více než jasné, že se o to pokusím. Bude to sice moc těžké, ale jdu do toho. S jednou protézou jsem se naučil chodit během tří měsíců. Se dvěma nevím, ale budu bojovat," zakončil Adamec.
