Sexuální úchylky

Sexuální vrazi


Kategorie: Sexuální úchylky 
28.srpen 2002
Vrazi, kteří zabíjejí z pouhé rozkoše, jsou veřejným míněním nejvíce odsuzováni. V těchto okamžicích vždy zesílí hlasy, které volají po trestu smrti. Veřejnost žádá pomstu, nikoliv léčení těžce nemocné a psychicky narušené osobnosti.

Podle názoru některých psychologů se tito lidé ocitají v postavení "obětních beránků" společnosti a uvolňují v nás sadistické fantazie, které si jinak nechceme připustit. Tímto způsobem lze také poměrně dobře vysvětlit onu podivnou fascinaci sexuálními vrahy.

Tyto vraždy se naštěstí nevyskytují příliš často a "vražda z rozkoše" bývá opravdu spíše raritou. Sadistům totiž většinou nejde ani tak o agresivitu a hrůzu, ale o totální ovládnutí druhého člověka. Podle některých průzkumů totiž dokonce čtvrtina mužů tíhne k sadistickým představám a čtvrtina žen k masochismu.

K usmrcení oběti může dojít před vlastní souloží, během ní či po souloži. Vražda předem bývá často plánována z jiných pohnutek, popřípadě proto, aby oběť mohla být znásilněna - zejména pokud je to pro pachatele jediná možnost, jak se k bránící se oběti dostat. Po souloži bývá oběť obvykle zabita kvůli zahlazení stop.

Pokud dojde k zabití oběti během soulože, může se jednat buď o nedopatření, nebo sadistické vyvrcholení sexuálního aktu. Nejčastějším případem neúmyslného zabití při souloži bývá zardoušení - rdoušení totiž někdy přispívá k intenzivnějšímu sexuálnímu prožitku, a občas se stane, že jeden z partnerů rdoušení přežene... V některých případech může při náznacích škrcení dojít k reflexní smrti či k zástavě srdce.

U vlastní sexuální vraždy je usmrcení oběti vyvrcholením sexuálního aktu pro pachatele. V mnoha případech však paradoxně vůbec nedojde ke koitu, protože usmrcení oběti zde funguje jako náhražka za pohlavní styk. Pachatelé, ktří vraždí pro ukojení svého pohlavního pudu, nacházejí sexuální uspokojení ve vlastním aktu usmrcení - tento akt jim nahrazuje pohlavní styk. Většinou ani netouží po hrůze samé, kterou při svém činu vyvolávají, jde jim "jen" o totální podrobení oběti.

Nezřídka tito pachatelé začínají svou životní dráhu týráním zvířat, zneužíváním či znásilněním. V průběhu života poté potřebují neustále silnější podněty pro dosažení orgasmu. Klasickým příkladem byl třeba mnichovský vrah Eichlorn, který ve třicátých letech spáchal nejprve okolo stovky znásilnění a poté pět bestiálních vražd. Pro ukojení svého chtíče potřeboval stále více násilí, až se vrcholem jeho sexuálního řádění stalo usmrcení a zohavení oběti.

Autor: Mgr. Jiří Široký