Péče o vlasy
Barvy a typy vlasů
Melanocyty produkují buď eumelanin - černý pigment nebo feomelanin - žlutý pigment. Kombinacemi těchto melaninů jsou vytvářeny různé barevné odstíny - keltské typy s rezavými vlasy mají pouze feomelanin, černoši a asiaté mají převahu eumelaninu. U bílé populace je podle obsahu těchto pigmentů barva vlasů od blond do černé. Nejběžnější je černá barva vlasů. Rezavá barva je nejméně častá.
Barva vlasů tmavne s přibývajícím věkem, ale v určitém stadiu v průběhu středních let se tvorba pigmentu zpomaluje a začínají se objevovat vlasy zlatavě šedé. Postupně tvorba melaninu ustává a všechny vlasy zůstanou bezbarvé – tedy, jak se většinou říká, šedé. Vlas v růstové fázi nemůže pigment za normálních okolností ztratit, po jeho výpadu je nahrazen u šedivějícího člověka vlasem bílým, který vyrůstá z téhož váčku. Bílé vlasy neobsahují melanin, odstín vlasů závisí na lomu a odrazu světla na povrchu a uvnitř vlasů. Mechanismus fyziologického šedivění vlasů není ještě zcela objasněn, jedná se o snižování aktivity melanocytů a jejich postupný zánik, účastní se zřejmě i poruchy prokrvení. Šedivění začíná v různém věku (nejčastěji v třetím nebo čtvrtém desetiletí života), je však závislé i na dědičnosti.
V některých rodinách jejich členové úplně zešediví velmi záhy, jinde se naopak šedivění vyskytuje jen velmi málo i u nejstarších členů. Předčasné šedivění bývá způsobeno nejen genetickými vlivy, ale velkou roli mají některé nemoci, užívání léků, dětem mohou šedivět vlasy kvůli podvýživě. Pokud melanin od narození úplně chybí, jako je tomu u albínů, jsou vlasy čistě bílé.
Vlasové typy
Vlasy jsou značně proměnlivé svou barvou,
délkou, tloušťkou a tvarem. Všechny tyto vlastnosti jsou ovlivňovány jak
přirozenou, vrozenou dispozicí, tak i zevními podmínkami. Jednou ze základních
popisných vlastností je tvar vlasu. Podle něho rozlišujeme tři typy vlasů:
mongolský, kavkazský a africký.
Mongolský, neboli orientální typ je charakterizován silnými, rovnými vlasy s minimálním sklonem ke vzniku androgenní alopecie (nadměrná ztráta vlasů podmíněná přítomností testosteronu. U žen se objevuje zpravidla po klimakteriu, kdy se snižuje a postupně vyhasne produkce ženských pohlavních hormonů.) Vlasy jsou velmi odolné vůči zevním vlivům. Na příčném řezu mají kruhový průřez a průměr okolo 120 µm.
Bělošský neboli indoevropský typ vlasu má obvykle průměr vlasu kolem 70 µm. Průřez vlasu je eliptický, bývá zde větší variabilita - od rovných vlasů po vlnité. Největší pravděpodobnost vzniku androgenní alopecie.
Negroidní čili africký typ má malý sklon ke ztrátě vlasů, tyto vlasy jsou však velmi náchylné k poškození vnějšími vlivy. Průměr vlasu je okolo 90 µm. Průřez vlasu je oválný, vlasy jsou kudrnaté.
Samozřejmě, že každé škatulkování je zjednodušené: existují další podtypy, ale toto dělení je asi nejužívanější. Rozdíly jsou dány složením vnitřní struktury vlasu - souběžně uspořádaných vláken a materiálu základní hmoty v mezerách mezi vlákny. Tvar je též ovlivněn charakterem a průběhem vlasové cibulky (folikulu) - naprosto rovný tvar u mongolského typu, lehce jednorázově zakřivený u typu kavkazského a opakovaně zakřivený u typu afrického.
Vše toto je dáno třídimenzionální strukturou keratinových mikrovláken (mikrofibril), jež jsou pravidelně orientovány a spojeny specifickými vazbami. Tato vlákna jsou seřazena z makromolekul keratinu. Jejich seřazením a vzájemnými uspořádáním je dána vnitřní struktura vlasu. Každý ze zmíněných typů vlasů má své charakteristické uspořádání. Jejich rozrušením (oxidací a redukcí) a změnou lze ovlivnit tvar vlasu. Ta je například základem principu trvalé ondulace, kde dochází k chemickému rozrušení vnitřní biomechanické struktury vlasu a tak i tvaru vlasu. Zde je nutné zdůraznit používání kvalitních přípravků profesionální vlasové kosmetiky, aby nedošlo k nežádoucímu poškození všech vlasových struktur a k poničení vlasů. Jsou ovšem popsány i změny tvaru vlasů vrozené či získané - vlasové choroby.
