Křečové žíly

Křečové žíly


Kategorie: Křečové žíly 
16.červenec 2005
Křečové žíly (varixy) jsou naběhlé a zvětšené jasně viditelné žíly pod kůží. Nejčastěji jsou postiženy povrchové žíly na dolních končetinách, zvláště na zadní a vnitřní straně lýtka.

Varixy na menších žilách jsou viditelné skrz kůži jako namodralá až načervenalá síť jemných linek vycházejících v různých směrech z jednoho zdroje. Větší křečová žíla vypadá jako zauzlený nafialovělý provaz. Jsou častější u žen než u mužů.

K tvorbě křečových žil přispívá a zhoršuje je zejména dlouhé stání, obezita, těhotenství, vysoký krevní tlak, nedostatek vlákniny, vitaminu C a bioflavonoidů (obsaženy v kyselém ovoci) ve stravě a vysoký krevní tlak, ale jejich vznik je bohužel podporován také dědičností.

Klasickou léčbou jsou elastická obinadla či kompresivní punčochy (stahovací pryžové punčochy, které zmírní bolesti a zabrání dalšímu rozšiřování žil).  Dále se používají sklerotizační injekce, jejichž účelem je srůst žilních stěn a uzavření žíly. Ty ale účinkují převážně na malé žíly.

Křečové žíly lze také operačně odstranit. Onemocnění se nicméně bude nadále vracet, pokud se neodstraní jeho příčina. Prostředkem k snižování pravděpodobnosti vzniku a k léčbě mírnějších případů je omezování tlaku na žíly - zejména by se mělo zamezit dlouhému stání či sezení a zvedání těžkých břemen. Nohy by se měly zvednout, kdykoli je to možné a alespoň 10-15 minut denně by se měly dát na úroveň srdce – nejlépe při lehu na zádech či podpíráním několika polštáři.

 Žíly by neměly být zaškrcovány dáváním nohy přes nohu nebo nošením přiškrcujících ponožek a podkolenek. Neměly by se nosit boty s vysokými podpatky. Příznaky jako oteklé kotníky a celkový pocit bolesti dolních končetin mohou být zmírněny pomocí individuálně odzkoušených podpůrných punčoch, po dobu stání.

Plavání, jízda na kole a chůze spolu se speciálními cviky pro dolní končetiny jsou účinnou léčbou. Stravu je nutno upravit tak, aby obsahovala dostatek vlákniny, vitaminů, rutinu a citrinu. Nejlépe vyhovující je vegetariánská strava se zvýšenou konzumací pohanky, bobulovitého ovoce, citrusových plodů, česneku, jablek, otrub, luštěnin, rýže, bezvaječných těstovin, celozrnného chleba, ořechů, semínek a listové zeleniny. Omezit by se měly rafinované sacharidy obsažené v sušenkách, koláčích, dortech apod. Je nutné vyhýbat se konzervovaným a upravovaným potravinám, smaženým jídlům, tabáku, alkoholu a soli. Z vitaminů a potravinových doplňků je, jak už bylo řečeno, důležitý vitamin C a bioflavonoidy (pro cévní stěnu), zinek (dá se nahradit dýňovými semínky, podporuje hojení), vitamin E, lecitin a koenzym Q10, které podporují krevní oběh v nohách. Doporučuje se také mrkvová šťáva, odvar z pohankových slupek či čaj z květu kaštanu koňského.

Pomáhají obklady z povařeného sušeného nebo čerstvého kořene kostivalu lékařského nebo obklady z odvaru z kůry bílého dubu. Ty se po dobu tří měsíců střídavě čtrnáct dní přikládají a vynechávají. Účinné jsou také koupele ráno a večer, kdy střídavě mácháme nohy v teplé a ve studené vodě. Důležité jsou cviky, které odkrvují přetížené nohy (např. svíčka a šlapání na kole) a pravidelná chůze, protože podporuje krevní cirkulaci v dolních končetinách.

Autor: Gabriela Maděričová