Uzliny

Zduření lymfatických žláz (neboli uzlin) je běžné u infekčních i jiných onemocnění. Znamená to zvětšení podkožních lymfatických uzlin, které jsou velikosti hrachu či fazole nebo i větší. Nacházejí se v oblastech tzv. spádu neboli v místech, kde lymfatické cesty končí v uzlinových ostrůvcích, které drenují lymfou určitou oblast. Například se jedná o krční uzliny, uzliny za boltcem ušním, šíjové či v podpaždí nebo v tříslech. Tyto uzliny mohou být při zvětšení citlivé nebo nebolestivé.

Lymfatická tkáň dosahuje v průběhu časného školního období vrcholu svého rozvoje a uzlinová odpověď na různé stimuly (podněty) je velmi rychlá a v porovnání s dospělými i velmi výkonná.

Někdy může dojít k tzv. generalizované lymfadenopatii, která je charakteristická zvětšením dvou nebo více nesousedících regionů lymfatických uzlin (tj. např. uzliny krční i v podpaždí). Navíc může být přítomno i zvětšení jater a sleziny. To bývá často projevem systémové infekce. Dalšími příčinami mohou být tzv.autoimunitní choroby (tj. boj vlastních protilátek proti buňkám vlastního těla), stavy hypersenzitivity (zvýšené citlivosti,vnímavosti), lékové reakce, nádory, střádavé nemoci (chorobné ukládání látek, které v důsledku chybění enzymů nemohou být metabolizovány), choroby žláz s vnitřní sekrecí i jiné.

Navíc se můžeme setkat se zvětšením a citlivostí slinných žláz, které jsou v příušní oblasti (tj. před boltcem ušním) anebo v oblasti pod bradou. Jedná se většinou o tzv. příušnice. Zvětšení slinných žláz před boltci nemusí být oboustranné. Je to virové onemocnění (s dalšími příznaky, jako je teplota, katar horních cest dýchacích, poruchy zažívání) a není třeba, pokud nejde o komplikace, zasahovat antibiotiky.

Virové infekce vedou obvykle pouze k měkkému a mírně bolestivému zduření uzlin, na rozdíl od bakteriální infekce, která může být příčinou velkého, bolestivého zvětšení mízní uzliny se zarudnutím přilehlé kůže. Občas mohou uzliny zhnisat a spontánně se vyprázdnit.

U virových infekcí se může jednat - při zvětšení tzv. šíjových a krčních uzlin - o zarděnky, které jsou spojeny s exantémem. Zvětšení lymfatických uzlin u zarděnek pozorujeme nejméně 24 hodin před výsevem vyrážky a trvá obvykle týden či déle. Spalničky, které se u nás v současnosti téměř nevyskytují, bývaly příčinou zvětšení všech lymfatických uzlin. Častěji byly ale postiženy uzliny v oblasti úhlu čelisti a v zadní krční oblasti. Mezi další virová onemocnění, u kterých bývá generalizovaná zduření uzlin a vyrážka, patří plané neštovice a adenovirové infekce.

U tzv. syndromu infekční mononukleózy bývá povšechné zvětšení uzlin považováno za jeden z typických příznaků. Další projevy této nemoci zahrnují horečku, bolesti v krku, únavu a pocit neklidu, někdy trávicí potíže (zvětšená játra). Uzliny při tomto postižení bývají volně pohyblivé, bez spontánní bolestivosti. Primární HIV (tj. syndrom získaného imunodeficitu) je infekce, která je často provázena podobnými příznaky a je charakterizována přetrvávající horečkou, slabostí, bolestí svalů, hlavy, krku, průjmem a makulopapulózní vyrážkou.

U dítěte se žloutenkou můžeme také pozorovat zvětšení uzlin, podobně jako horečku, únavnost, problemy se zažíváním či bolesti břicha. Některá onemocnění mohou přenášet zvířata a také k jejich původcům se vztahuje povšechné či částečné zvětšení lymfatických uzlin (např. brucelóza, leptospiróza, toxoplasmóza). Pozor na kontakty dětí s osobou s aktivní tuberkulózou, kdy při tbc infekci také dochází  ke zvětšení mízních uzlin.

Mezi neinfekční příčiny zvětšení uzlin zahrnujeme např. systémová onemocnění se záněty kloubů, horečkou, vyrážkami.

Zvětšení uzlin zapříčiněné nádorovým onemocněním je většinou nebolestivé, uzliny jsou na pohmat pružné až tvrdé, a je spojeno s dalšími příznaky, jako je teplota, nechutenství, nevolnost, noční poty a pokles hmotnosti.

U střádavých chorob (vrozené) bývá jejich primární manifestací zaostávání psychomotorického vývoje.

Jaké jsou alarmující příznaky k okamžité konzultaci s lékařem?
Náhlé a výrazné zvětšení uzlin, jejich bolestivost, zarudnutí kůže nad uzlinou, současně vyšší teplota, event. spojená s vyrážkou, bolestmi břicha nebo se žloutenkou.

Co lze u lékaře při zvětšení uzlin očekávat?
Laboratorní vyšetření krve, moči, event. sonografie či rtg vyšetření. Při nejasném nálezu se doporučuje kontrolní laboratorní vyšetření za asi 3 týdny. Pokud je potvrzena diagnóza, podávají se léky (antibiotika, dieta, vitaminy, popř. jiné), jestliže jsou uzliny nezměněné nebo větší, je třeba konzultovat odborníky na specializovaném pracovišti, kde je možné také provést mikroskopické vyšetření při punkci uzliny. Pokud jsou však uzliny menší než 1 cm, je možné je pouze sledovat.

Tweet