Bylinky k léčbě diabetu

Pochází ze severní Číny, hojně se rozšířil i v Evropě a Severní Americe jako plevel, a to především na neobhospodařovaných půdách, rumištích, podél komunikací a na čerstvých navážkách.

Ve východní Asii, zvláště v Japonsku, je rozšířena vyšlechtěná forma lopuchu, která se pod názvem „gobo“ používá jako kořenová zelenina.

Botanický popis Lopuch větší (Arctium lappa)  je dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Má vřetenovité kořeny a větvenou, až 2 m vysokou rýhovanou a dření vyplněnou lodyhu. Prvním rokem se vytváří růžice přízemních listů, druhým rokem lodyha s květy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až slabě srdčité, oddáleně zubaté, na rubu šedě plstnaté. Kulovité šedé úbory jsou uspořádány v hroznech nebo chocholících. Zákrov je lysý, zákrovní listeny jsou zúžené v háčkovitou špičku, květy trubkovité, fialové až nachové. Plod je podlouhlá zploštělá černá nažka s chmýrem dorůstajícím 1–3 mm.

Obsahové látky Kořen obsahuje inulin a polyacetylenové sloučeniny, organické kyseliny, slizy, minerální látky, glykosid arctiin, třísloviny aj. V plodech, které mají rovněž léčivé účinky, je obsažen především arctiin a příbuzné látky.

Způsoby užití
Kořen se užívá při kašli, zánětu v krku, bolestech zubů, vředech, závratích, ale především při diabetu. Semena léčí nachlazení spojené s horečkou, kašel, zánět krku a mandlí, vyrážky a abscesy. Obě drogy se nyní používají jako prostředek protizánětlivý, močopudný, laxativní, krev čistící a působící proti toxinům v kostech. Moderní výzkum zjistil výrazný inhibiční vliv na některé bakterie a patogenní houby, stejně tak i značný vliv hypoglykemický. Jako zelenina se konzumují čerstvé mladé kořeny, které se loupou a jedí syrové, ale obvykle se vaří. Lze je také sušit, a to tak, že se namočí do vody, která se dvakrát vymění, a po vyjmutí se kořen usuší.

Možnosti pěstování
V našich klimatických a půdních podmínkách roste a přezimuje gobo velmi dobře. Vyžaduje půdy lehčí, propustné a spíše sušší. Nejlépe je předpěstovat sazenice a vysadit je buď na jaře, nebo na podzim. V prvním případě se sklízejí kořeny po 4–5 měsících, ve druhém za devět měsíců. Vysazují se poměrně hustě, což podporuje růst rovných, dlouhých a nerozvětvených kořenů. Doporučuje se meziřádková vzdálenost 30 cm s 10–22 cm mezi jednotlivými rostlinami v řádku. Nejvhodnější délka pro sběr kořenů je 30–45 cm, kdy jsou kořeny ještě nedorostlé a dobře se ohýbají.

Tweet