Bylinky

Popis: Máta peprná je vytrvalá bylina, která netvoří semena a rozmnožuje se pouze vegetativně. Tvoří oddenky s podzemními výběžky. Je 40 až 80 cm vysoká s přímými lodyhami. Listy jsou kopinaté, na okraji ostře pilovité. Chlupy na žilkách spodní strany listu jsou jednoduché. Květy máty jsou uspořádány do hustých lichoklasů a jsou růžové až světle fialové. Vedle máty peprné, která je vlastně křížencem domácích druhů máty vodní a máty klasnaté (Mentha aquatica x spicata), se můžeme v naší přírodě setkat s následujícími druhy: mátou dlouholistou (Mentha longifolia (L.)L. , mátou vonnou (M. suaveolens Ehrh.) a mátou rolní (M. arvensis L.).

Rozšíření: Máta peprná se dnes pěstuje po celém světě, především v teplejších oblastech na vlhčích půdách. U nás místy zplaňuje; můžeme se s ní setkat na březích návesních rybníčků, na vlhkých stanovištích v blízkosti dřívější kultury. Původně pochází pravděpodobně ze západní Evropy a první kulturní klony vznikly již ve středověku.

2. Máta klasnatá ´Marroko´ (Mentha spicata var. crispa ´Marroko´)	3. Máta klasnatá ´Lemon´ (Mentha spicata ´Lemon´)

Historie používání: Používání různých druhů mát se udrželo ve fytoterapii mnoho tisíciletí. Od starověku, přes středověk až do dnešních dnů. O jejím používání ve starověku svědčí nálezy zbytků rostlin v egyptských pyramidách. Z literárních pramenů víme, že se máta ve starém Řecku používala nejen jako léčivá rostlina a koření, ale také jako vonná látka do koupelí.

Sběr: Těsně před květem (od května do září) sbíráme nať máty (Herba menthae piperitae), nebo listy (Folium menthae piperitae). Před sběrem rostliny pečlivě prohlédneme, jestli nejsou napadeny rzí (rezavé tečky na listech).

Obsahové látky: Hlavní obsahovou látkou je silice, jejíž procentuální zastoupení se liší v čerstvé a sušené droze, mění se i během vegetační doby. Obsahuje především monotrerpenoidy menthol (50% silice), menthon., dále máta obsahuje třísloviny, flavonoidy a hořčiny.

Vlastnosti: Stomachikum, karminativum, aromatikum, korigens, spazmolytikum, choleretikum, cholagogum, stimulans, analgetikum, anestetikum, antiseptikum.

Účinek na organismus: Mentol obsažený v silici vyvolává znecitlivění nervových zakončení - máme pocit chladu, který překryje jiné nepříjemné vjemy, jako např. svrbění, pálení, mírnou bolest. Je složkou protirevmatických mastí. Dále silice působí na vylučování žluče, působí antisepticky, protizánětlivě a spazmolyticky. Máta působí proti plynatosti, podporuje chuť k jídlu. Má vliv na hladké svaly tepen, takže snižuje krevní tlak. Vně se používá na obklady, k inhalacím, na výplachy dutiny ústní a do posilujících koupelí. Používá se také jako korigens nejen ve farmacii, ale i v kosmetice a potravinářství. K destilaci silice se v jihovýchodní Asii používá odrůda máty rolní (Mentha arvensis var. piperascens, tzv. japonská máta), která obsahuje až 90% silice.

Použití: Na zápar z listů použijeme jednotlivou dávku 1,5 g drogy na šálek vody. Pijeme třikrát denně před jídlem. Na zápar z natě používáme dvojnásobnou dávku drogy. Jednotlivá dávka mentolu je 0,05g.

Toxicita a vedlejší účinky: Musíme rozlišovat použití rostlinné drogy a čistého mentolu, resp. silice. Rostlina nemá při dodržování terapeutických dávek vedlejší účinky. Používá se v pediatrické a geriatrické praxi. Naopak vyšší dávky silice mohou vyvolat otravu. Děti jsou na předávkování mentolem citlivější. Musíme také počítat s tím, že na mentol mohou být někteří pacienti alergičtí.

Další význam: Máta měla odnepaměti významné místo při přípravě pokrmů. Pokrmy kořeněné mátou, a to jak čerstvou, tak i sušenou, přicházely na stůl hodovníků již ve starověkém Řecku. Máta se používala ve staročeské kuchyni. Ze severovýchodních Čech pochází např. recept na míchaná vejce s "balšámem", jak se tehdy mátě říkalo. Dnes se máta používá především v anglické kuchyni (proslulá "mint sauce"), v kuchyni italské, francouzské a balkánské. Máta se hodí do studených pomazánek, salátů, sýrů, k dušené zelenině a do sekaných mas. Mátou můžeme přizdobit míchané nápoje, zmrzlinu a deserty. Používá se v likérnictví. Mátu můžeme míchat do směsí s dalšími bylinkami, např. yzopem, šalvějí, ale i estragonem, saturejkou a libečkem.

Zajímavosti: Pomocí máty se prý dá určit, je-li víno ředěné vodou. Do sklenice s nápojem kápneme trochu máty a případná voda se usadí na dně sklenice.

4. vysoce dekorativní pestrobarevný kultivar máty okrouhlolisté (Mentha x rotundifolia ´Variegata´)

Pěstitelské rady: Máty mají obrovskou schopnost vegetativního množení, díky výběžkům jsou velice expanzivní. Pokud nechceme, aby máta ve výsadbě rychle zarostla celý prostor, je nutné je vysazovat v kontejnerech, nebo silně omezovat. Pokud pěstujeme více druhů, či odrůd mát je dobré vysazovat vedle sebe rostliny, které se od sebe výrazně liší. Máta by neměla zůstávat na jednom místě déle než tři roky. Vyžadují dosatek vlhkosti. Máty jsou nejen užitečné, ale také dekorativní byliny. Okrasná odrůda máty okrouhlolisté velice dobře ladí např. s měsíčkem lékařským (foto 4).