Léčivé rostliny
Koriandr setý
Koriandr setý
(Coriandrum sativum L.)
Koriandr setý patří do čeledi rostlin miříkovitých (Apiaceae). Oba dva původní druhy koriandru pocházejí z východního Středomoří.
Popis: Koriandr setý (Coriandrum sativum L.) je jednoletá bylina, která dorůstá výšky kolem 50 cm. Na rostlině můžeme vidět dva tvarově odlišné typy listů. Přízemní listy jsou lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou eliptické, často trojdílné. Lodyžní listy v horní polovině lodyhy jsou 2-3x přenosečné, s čárkovitými úkrojky posledního řádu. Listy nepříjemně páchnou. Koriandr kvete bílé, nebo bílorůžově. Okolíky jsou složené z 5 - 6 okolíků a zřetelně paprskují. Tzn. že okrajové korunní lístky u vnějších okolíčků jsou zvětšené a z dálky se zdá, že jsou v květenství dva typy květů. Koriandr kvete v červnu a červenci. Plodem je kulovitá dvounažka.
Na suchých, výhřevných stanovištích se můžeme setkat s rostlinou připomínající koriandr. Je to štěničník paprskující (Bifora radians Bieb.). Od koriandru se liší tvarem dvounažek a na rozdíl od koriandru má lodyhu výrazně brázditou. Květenství štěničníku se skládají z většího počtu okolíčků.
Rozšíření: Koriandr setý je původní ve východním Středomoří. Dnes je rozšířen v jižní a střední Evropě, v severní a jižní Africe, východní Asii a Severní Americe. Jedná se pravděpodobně o zbytky starších kultur. U nás se koriandr pěstoval dříve na jižní Moravě.
Historie používání: Koriandr jako léčivou rostlinu a koření znal už starověký svět. Byl objeven ve staroegyptských hrobkách, kam ho pozůstalí vkládali jako obětní rostlinu. Víme, že koriandr používali Židé a setkáme se s ním i ve Starém zákoně, kde je k němu připodobňována mana, která byla seslána Mojžíšovi a jeho lidu při putování do Země zaslíbené. Dioskorides doporučoval koriandr, který má podle něj chladivé účinky, s chlebem na oheň sv. Antonína. Ve středověku lidé věřili, že má koriandr afrodisiakální účinky a že posiluje paměť. Gerard, anglický botanik 16. století, shodně s Dioskoridem doporučuje koriandr proti ohni sv. Antonína a nejrůznějším zánětům. Lék se skládal z koriandrových listů, olověné běloby, klejtu (krystalický oxid olovnatý), octu a růžového oleje. Koriandrové plody obalené v cukru se užívaly v minulosti proti bolestem břicha.
Latinské jméno Coriandrum, potažmo i české jméno rostliny je odvozeno z koris a annon, což znamená ploštice a anýz. Koriandr je anýzu opravdu blízce příbuzný a díky obsahu tridecentalu rostlina nepříjemně zapáchá po plošticích. Ve staré literatuře je koriandr nazýván např. anýz štěničný, semeno kyšencové, nebo koliandr.
Sběr: Plody (Fructus coriandri) se sbírají v červenci a srpnu, suší se při teplotě max. 35 °C. Zralé plody voní a chutnají kořeněně.
Obsahové látky: Hlavní obsahovou látkou je
silice (do 1 %), která obsahuje linalool, geraniol, tridecenal, borneol, cymen,
pinen a felandren. Dále jsou v koriandru obsaženy tuky, bílkoviny, třísloviny,
pektin, vitamín C a cukry.
Vlastnosti: Spazmolytikum, karminativum, stomachikum, nervinum, chuťové a čichové korigens.
Účinek na organismus: Díky obsahu silice má koriandr obdobné použití ve fytoterapii jako kmín, anýz a fenykl. Koriandr je vynikající karminativum. Měl by se užívat spolu s projímadly (např. sennovým listem) ke zmírnění jejich bolestivosti. Uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Díky výrazně kořeněné chuti i vůni pozitivně ovlivňuje organoleptické vlastnosti léčiv. Koriandr je součást některých mastí používaných vně při revmatismu.
Použití: Na zápar použijeme 2 lžičky drogy. Koriandr se většinou užívá ve směsích s jinými drogami.
Toxicita a vedlejší účinky: Při zachování terapeutických dávek nemá vedlejší účinky.
Další význam: Koriandr, přesněji řečeno plody koriandru, patří mezi základní druhy koření, které se používají ve Starém světě při přípravě nejrůznějších pokrmů po mnoho staletí. Koriandr našel uplatnění v likérnictví, uzenářství a cukrářství. Dříve se přidával do domácího piva. V domácí kuchyni se jím koření nejrůznější omáčky, pokrmy z ryb a sýry. Používá se při konzervaci ovoce a zeleniny, je součást kari koření. Ačkoliv nám čerstvé rostliny spíše páchnou, v některých zemích se používají jako koření i listy koriandru. Používají se například v Latinské Americe, nebo Gruzii. Listy koriandru jsou součástí kořeninové směsi adžika, koření se jimi šašliky, rajčatové omáčky a saláty. Koriandrová silice se používá v parfumérii. Koriandr je významnou medonosnou rostlinou.
