Zuby
Co to je orální zdraví?
Jaké jsou příčiny?
Jaké následky může mít postižení dásní?
Lze potížím
předejít?
Odborný kongres zubních lékařů, který se uskutečnil v květnu letošního roku v Praze, se věnoval především možnostem preventivních opatření a zlepšování orálního zdraví dětí a mládeže. Z jednotlivých sdělení zubních lékařů českých i zahraničních vyplynulo mnoho nového. Moderní výzkum například objasnil řadu nedorozumění týkajících se vztahu výživy a zubního kazu v tom smyslu, že pokles kazivosti, zvláště v průmyslových zemích, nebyl výsledkem omezení příjmu cukrů v potravě, ale plošným zvýšením používání zubních past s fluorem.
Avšak ani sebelepší zubní pasta nemůže zabránit sama o sobě vzniku zubního kazu.
Zubní kaz má více příčin. Většinou vzniká při nedostatečné nebo špatné denní péči o chrup – hovoří se o špatné ústní hygieně, dále při špatných stravovacích zvyklostech (častá jídla), mlsání po večerním vyčištění zubů, jestliže je málo čerstvé zeleniny a ovoce v jídelníčku, při infekci v dutině ústní, ale také při nedostatečné tvorbě slin.
Současná preventivní opatření zubního kazu jsou dosažitelná a jednoduchá.
Čistit si zuby alespoň 2× denně zubní pastou s fluorem, omezit počet mezijídel a pravidelná vyšetření u zubního lékaře.
Odborníci odhadují, že více než 90 % mladistvých i dospělých je postiženo onemocněním dásní. Často to pacienti ani nevědí. Hlavní příčinou je zubní povlak (plak), jenž tvoří většinou bakterie, které se usazují na povrchu zubu, vytvářejí kyseliny a další nepříznivé látky (toxiny). Tyto produkty bakterií nejen rozleptávají zubní sklovinu, ale také dráždí dásně a vyvolávají jejich zánět. Tento stav může mít další velice nepříjemné následky. Působením zánětu se rozruší vazivo mezi zubem a dásní, vytvoří se zde dutina a obnaží se krček zubu. Bez léčení zánět proniká do hlubších vrstev. Při dlouhodobém trvání může být zachvácen celý závěsný aparát zubu. Zuby ztrácejí pevnost, bolestivě i méně bolestivě se viklají, a nakonec vypadnou.
Také zde je prevencí dokonalá ústní hygiena, správné čištění zubů pastou a vhodnými kartáčky (doporučí nejlépe zubní lékař) a také použití zubní niti k čištění mezizubních prostor.
Pochopitelně je nutné ošetření dásní. Předpokladem je pravidelná návštěva zubního lékaře.
Podle švýcarských odborníků lze preventivně riziko vzniku kazu a onemocnění parodontu ovlivnit v populaci jako celku. Například v Dánsku, Norsku, Švédsku, Nizozemí a Švýcarsku byla kazivost snížena na pětinu úrovně z let 1960–1975 především díky preventivním opatřením, která byla mj. i součástí školní zubní péče. Zahrnovala použití fluoridových prostředků v domácí péči, všechny prostředky nutné pro hygienu ústní dutiny byly dostupné pro širokou populaci a byla zavedena preventivní opatření na školách. Ta spočívala ve výuce dětí ke zvládnutí návyku správné ústní hygieny, v kontrolovaném čištění zubů s použitím fluoridového gelu až 10krát ročně a v opakovaném podávání fluoridu.
Automatická prevence pomocí fluoridované soli zůstává stále nejlevnějším preventivním opatřením i pro mimoškolní populaci.
