Imunita
Imunita novorozence
Navíc se podílí na odstraňování vlastních poškozených či odumřelých tkání a buněk. Hlavní složku imunitního systému tvoří bílé krvinky a biologické látky, které jsou těmito krvinkami vytvářeny nebo aktivovány.
Protilátky se začínají
vytvářet
Protilátky se začínají vytvářet již v plodu těhotné
matky, a to zhruba od 20. až 30. týdne. Jejich množství však bývá natolik malé,
že je nelze považovat za ochranné. Přesto je novorozenec po porodu chráněn tzv.
mateřskými protilátkami, které se do malého děťátka dostávají přes placentu.
Jejich množství je někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a proto
dostatečně kvalitně chrání novorozence vůči cizorodým látkám a infekčním
mikrobům. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, neboť
přetrvávají v těle novorozence zhruba 3 až 12 měsíců. Bohužel již po 2 měsících
po narození jejich množství významně klesá až pod hranici účinné ochrany, neboť
jsou metabolicky rozkládány a vylučovány z těla dítěte.
Po porodu se v těle nového človíčka začínají vytvářet také vlastní protilátky, jejichž množství je však zpočátku velmi malé a teprve s postupem věku se jejich tvorba zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že v prvním roce života se tvoří zhruba 50 % všech protilátek ve srovnání s dospělým člověkem. Teprve kolem 10. roku si dítě vytváří takové množství protilátek, které odpovídá dospělému člověku.
Ani buněčná obrana
Ani buněčná obrana
nezůstává pozadu. První bílé krvinky se pozorují již v období žloutkového vaku,
později hrají významnou roli při zánětlivých reakcích. Typické obranné bílé
krvinky, které se vytvářejí v kostní dřeni, krvi a slezině, se objevují v plodu
od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství zpočátku
nepatrné, ale postupně, jak plod roste, jejich množství stoupá. Mimo jiné
vznikají další druhy těchto obranných buněk a zvyšuje se rovněž jejich obranná
aktivita. Některé z těchto buněk bývají po porodu u novorozeného děťátka plně
funkční. V období zrání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní
látky od látek cizorodých. To přispívá ke správné funkci imunitního systému,
který nesmí negativně ovlivňovat či odstraňovat užitečné buňky, tkáň a další
biologické látky vlastní člověku.
Stejně jako protilátek nemá novorozenec také dostatek těchto specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělých lidí.
Přechodný nedostatek imunitního systému dítěte a
mateřské mléko
Přechodný nedostatek imunitního systému dítěte v
prvním roce života vrcholí v období 3. až 6. měsíce. V této době výrazně klesá
hladina mateřských protilátek, nová tvorba vlastních protilátek je ještě
nedostatečná a specifické bílé krvinky nejsou plně aktivní a v dostatečné míře.
Proto je novorozenec vystaven zvýšenému riziku ohrožení jakékoli nákazy.
Mateřské mléko jako přírodní zdroj scházejících složek imunitního systému kompenzuje oslabenou imunitu novorozence. V mléce se nacházejí jak obranné bílé krvinky, tak všechny typy protilátek, a navíc další pomocné látky imunitního systému. Zvýšená přítomnost protilátek, které chrání především sliznice trávicího a dýchacího ústrojí, pomáhá zabránit uchycení respiračních a střevních infekčních mikrobů. Navíc protilátky získané z mateřského mléka hrají důležitou roli v nastolení normální mikroflóry v těle kojeného dítěte a zabraňují proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie.
Očkování jako povzbuzení
imunity
Očkování jako povzbuzení imunity vyvolá odezvu u buněk
imunitního systému, při které vznikají specifické protilátky nebo specificky
obranné bílé krvinky. Takové protilátky nebo buňky dokážou mikroby, vůči kterým
bylo dítě očkováno, rozeznat, označit a zničit samy nebo ve spolupráci s dalšími
složkami imunitního systému. Navíc protilátky či buňky mohou existovat v těle
očkovaného dítěte po dobu několika let, a přitom si uchovávají stále stejnou
obrannou schopnost vůči odpovídajícím mikrobům. Děti se postupně očkují od
narození tak, aby byly včas a dostatečně dobře chráněny proti příslušné infekci.
Kdy a jaké očkování se má provést, upravuje tzv. očkovací kalendář.
