Lidské tělo

Už bible o ní tvrdí, že znamená život. Egypťané se v ni koupali, aby omládli a získali ztracenou sílu. Římané ji pili z umírajících gladiátorů jako ze živých pohárů.

Naši předkové všude ve světě do ní promítali nejrůznější vlastnosti; pili krev vlka, aby získali jeho rychlost, medvěda, aby s ní vypili i jeho sílu, nebo lišky, jejíž krev jim měla dát chytrost.

Červené krvinky, nosiči kyslíku

Z čeho se skládá krev

Červené krvinky Přenášejí z plic do tkání kyslík a podílejí se na přenosu oxidu uhličitého. Představují asi 40 až 44 % objemu krve a v organismu přežívají asi 100 až 120 dní. Bílé krvinky Jsou součásti obranného systému organismu, podílejí se na odstraňování nežádoucích látek a bakterií a na tvorbě protilátek. V krvi je asi 500krát méně bílých krvinek než červených; v organismu přežívají různě dlouho, a to v závislosti na své funkci. Krevní destičky Podílejí se na srážení krve. Jsou menší než červené i bílé krvinky a objemově představují jen malou část krve. Jejich životnost je 7 až 10 dní. Plazma Tekutá složka krve. Kromě vody obsahuje řadu bílkovin, cukrů, tuků i minerálů. Podílí se na transportu živin, látkové výměně a přenosu informací. Plazma tvoří asi 55 % objemu krve. Většina jejích složek se obnovuje během několika hodin až dnů. Plazmatické bílkoviny Z léčebného hlediska představují nejvýznamnější součást plazmy. Asi dvě třetiny bílkovin plazmy tvoří albumin, který se podílí na udržování vody v cévním řečišti a na transportu menších molekul krví (např. hormonů, léků aj.) Druhou skupinou jsou protilátky (imunoglobuliny) tvořené částí bílých krvinek; jsou důležité pro obranyschopnost organismu. Třetí skupinu představují bílkoviny krevního srážení, které se podílejí na zástavě krvácení. Zdroj: P. Turek - Máte krev v žilách? Praha, ČSL JEP 1996

Nás teď ze všech funkcí krve zajímá hlavně transport kyslíku a ze všech jejích součástí hlavně červené krvinky čili erytrocyty, které tento transport zajišťují. Tyto drobné buněčné útvary poprvé spatřil už v roce 1673 A. Leeuwenhoek, ale jejich skutečný význam pro přenos kyslíku se podařilo správné pochopit v minulém století. V krvi je jich obrovské množství – v každém krychlovém milimetru čtyři až pět milionů, v těle dospělého člověka s pěti či šesti litry krve tedy až 25 či 30 bilionů. Ačkoli žijí ze všech krevních elementů nejdéle (100 až 120 dní), nesmrtelné nejsou. Každou sekundu jich zaniká (ve slezině) a nově vzniká (v dřeni plochých kostí) nejméně dva a půl milionu. Den co den se sice obnovuje jen necelé procento červených krvinek, ale v absolutních číslech to znamená, že se jich musí zrodit, vyzrát a z kostní dřeně do krve vyplavit na 300 miliard.

 

Miniaturní průměr erytrocytu si těžko představíme, neboť jsou to pouhé dvě tisíciny milimetru. Snad nám pomůže, když jimi zaplníme špendlíkovou hlavičku – vejde se jich tam 60 000. Jak jsou ale červené krvinky malé, tak jsou rafinovaně tvarované. Protože jsou bikonkávní (tvar dvojitého, dovnitř vyklenutého disku čili kotoučku s prohloubenými středy a zesílenými okraji), je jejich povrch ve srovnání s koulí stejného objemu až o 30 procent větší. Ruku v ruce s jejich velkým počtem to i při malých rozměrech dává celkovou plochu přes 3500 m², což je asi dvoutisíckrát více, než měří povrch celého těla.

Hem a globin
Červené krvinky na rozdíl od jiných buněk nemají např. mitochondrie, a nemohou tedy samy dýchat; vzhledem k absenci ribozomů nejsou schopny vytvářet bílkoviny; a konečně nemají ani jádro, přestože se s ním původně rodí. Jestliže však buňka bez jádra nemůže plnit žádnou aktivní funkci, tím vhodnější je pro roli pasivní, transportní. Dokonce i pokles jejího metabolismu je jen ku prospěchu věci – alespoň sama nevyžaduje energii. A tak tedy rozmnožování i některé další aktivity byly u krvinky obětovány jejímu hlavnímu poslání, přenosu kyslíku.

Schopnost červených krvinek přitahovat kyslík, přenášet jej a zase uvolňovat však není dána jejich bezjaderností či zvláštním tvarem. Ani prostá difúze na principu rozdílných tlaků kyslíku nestačí. Naštěstí bylo nalezeno efektivnější řešení. Už před mnoha miliony let začaly vznikat speciální přenašeče kyslíku, dýchací barviva či pigmenty, jejichž dosavadním nejdokonalejším představitelem je hemoglobin.

Je to zvláštní složitá bílkovina, jejíž molekula obsahuje 4 procenta červeného barviva (hemu) a 96 procent speciální bílkoviny, globinu. Kyslík se přitom neváže na žádnou z těchto částí izolovaně, nýbrž jen a jen na jejich komplex.

Nikdo není dokonalý
Hemoglobin má na svědomí jen zhruba třetinu hmotnosti červené krvinky, ale díky železu v něm obsaženému určuje její krásnou červenou barvu. Železo je nezbytné k nepřetržité obnově hemoglobinových molekul, a při

Poměrné složení krve

jeho nedostatku proto vzniká tzv. anémie čili chudokrevnost. Železo má hlavní zásluhu i na mimořádné silné schopnosti hemoglobinu vázat kyslík.

1	Plazma
2	Destičky
3	Bílé krvinky
4	Červené krvinky

Tweet