Lidské tělo

K základním funkcím kůže patří funkce obranná (chrání před poraněním, pronikáním mikrobů, vysušením, ztrátami tekutiny), metabolická (výměna kyslíku, vylučování odpadních produktů, vstřebávání látek z okolí), regulační (regulace tepelného hospodářství, regulace tekutin) a smyslová (citlivost na dotek, teplo, bolest, tlak či svědění).

Kůže dospělého člověka zaujímá plochu asi 1,75 m², představuje kolem 7 až 10 procent tělesné hmotnosti a zásobuje ji třetina okysličené krve. Struktura kůže je trojvrstevná – skládá se z pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkožní (subkutánní) vrstvy.

Keratocyty jsou zploštělé buňky naplněné keratinem, pevnou bílkovinnou hmotou, z níž jsou vystavěny i chlupy, vlasy a nehty. Melanocyty vysílají do sousedních buněk granule tmavého pigmentu, melaninu, který pak chrání pokožku tím, že absorbuje škodlivé ultrafialové sluneční záření. Zlatavé opálení není tedy nic jiného, než důsledek aktivity melanocytů. Při intenzivním opalování však melanin nestačí absorbovat či rozptýlit všechny UV paprsky a dochází ke spálení pokožky, což přispívá nejen k jejímu rychlejšímu stárnutí, ale i ke zvýšení rizika vzniku melanomu. Langerhansovy buňky pomáhají imunitnímu systému těla v rozpoznávání cizích antigenů a ve stimulaci imunitní odpovědi.

Ve spodní části pokožky, v tzv. bazální vrstvě, se každodenně tvoří nové vrstvy buněk, které se postupně, asi během tří týdnů, přesouvají k povrchu, přičemž ztrácejí charakter měkkých, cylindrických buněk bazální vrstvy, naplňují se keratinem a nahrazují povrchové buňky, které se odlupují. Každé tři až čtyři týdny se takto vymění celá pokožka a během života se takto odloučí kolem 20 kilogramů mrtvých buněk.

Škára je tvořena vlákny kolagenu, vznikajícího v buňkách zvaných fibroblasty. Kolagen je jedním z nejpevnějších přírodních proteinů a díky němu je kůže trvanlivá a pružná. Některé fibroblasty produkují ještě další protein – elastin – který má podobné vlastnosti jako kolagen a je ještě pružnější. Kolagen a elastin umožňují napínání kůže i její návrat do původního tvaru. Kolagen je také základním materiálem jizevnaté tkáně, která se tvoří při hojení poraněné a poškozené pokožky.

Ani tyto proteiny však nejsou všemocné a nezabrání stárnutí kůže a tvorbě vrásek v důsledku ztenčení všech vrstev kůže, úbytku podkožního tuku a atrofie mazových a potních žláz. Také rychlé zvětšování určité oblasti těla, například břicha a prsů při těhotenství, zanechá památku v podobě strií – lesklých proužků o šíři 6 až 12 mm, což jsou vlastně pruhovité trhlinky kůže.

Kůže netvoří jen povrch těla, ale v pozměněné formě se vyskytuje v tělních dutinách jako sliznice – vystýlá dutinu nosní, ústní, trávicí trubici, močové a pohlavní orgány a konečník. Sliznice nemá zevní buněčnou vrstvu obsahující keratin, která je typická pro kůži. Je však bohatá na žlázy vylučující hlen, jenž zvlhčuje a chrání její citlivý povrch. Je vybavena množstvím nervových receptorů, a proto je mimořádně citlivá, především na dotek a teplotu.

(Ilustrace na této stránce jsou z knihy Audry J. Gerase "Dermatology", 1990)