Lidské tělo

Vidíme zde Darwinovu teorii v praxi – přežívá nejsilnější, nejrychlejší, nejbojovnější. Pohlavní žlázy muže i ženy se vyvíjejí ze stejného indiferentního základu, tzv. prvoledviny. V souvislosti s mužskými pohlavními orgány je důležité vědět, že i varle se vyvíjí zpočátku v břišní dutině. Z místa svého vzniku v bederní oblasti se začíná přemisťovat k přední stěně břišní už u tříměsíčního embrya. Po sedmém měsíci nitroděložního života sestupuje podél vazu, který jej upevňuje, přes břišní stěnu do šourku. Při průchodu břišní stěnou v ní vzniká kanál, který se během dalšího vývoje uzavírá. Nadále je zde však odolnost břišní stěny snížena, což může být příčinou časté vrozené vady – tříselné nebo skrotální kýly.

Proč musí varle opustit bezpečí břišní dutiny? Opět jsou za vším spermie – jejich tvorba by totiž byla za vysoké teploty uvnitř pánevní dutiny znemožněna. Proto zjistí-li se u novorozence nesestouplé varle, přichází na řadu chirurgické řešení.

Produkce pohlavních buněk probíhá nepřetržitě, od puberty až do vysokého stáří. Dělením buněk, které vystýlají semenotvorné kanálky, vznikají zárodečné buňky – spermatogonie. Vícevrstevná výstelka semenotvorných kanálků vzniká při jejich dalším zrání a vývoji. Nejméně zralé formy se tedy nacházejí u stěny semenotvorných kanálků, dozrálé buňky blízko jejich středu. Dozrávající spermie se pak přesouvají do nadvarlat, útvarů složených z hustě stočených kanálků a umístěných na horních pólech obou varlat.

Mladá spermatoidní buňka obsahuje – podobně jako kterákoli jiná buňka těla – úplnou výbavu 46 chromozómů. Brzy se však dělí a vytváří čtyři spermatidy, z nichž každý obsahuje pouze 23 chromozómů, přičemž z původního páru pohlavních chromozómů zůstává buď jen chromozóm X, nebo jen Y. A právě to rozhoduje o výsledném pohlaví. Splyne-li chromozóm X spermie s chromozómem X vajíčka, vznikne potomek ženského pohlaví, setká-li se s chromozómem X vajíčka chromozóm spermie Y, vznikne typ XY, tedy mužský potomek.

Z nadvarlete se při ejakulaci dostávají spermie s dalšími sekrety chámovodem nejprve do dutiny břišní. Zde se chámovod mírně rozšiřuje, pak kříží močovod a probíhá až k zadní stěně močového měchýře, kam ústí i vývody prostaty a semenných váčků. Obě žlázy vyměšují do semenné tekutiny další sekrety, nejsou však rezervoárem semene. Přes prostatu prochází tzv. ejakulační kanál, který ústí do močové trubice.

Ejakulát obsahuje spermie a sekrety semenných váčků, prostaty i menších žláz vývodných močových cest. Průměrný objem ejakulátu je 2 až 4 mililitry; jeden mililitr ejakulátu obsahuje až 100 milionů spermií! Ačkoli k oplodnění vajíčka stačí jedna jediná spermie, klesne-li počet spermií v jednom mililitru ejakulátu na méně než 20 milionů, je muž obvykle sterilní a k oplodnění vajíčka je třeba zásahu andrologů a mikrochirurgů.

Produkce spermií odehrávající se uvnitř varlat udivuje svou velikostí. Během života, tedy od puberty výše, vyprodukuje muž v průměru 12 bilionů spermií.