Sexuální život slavných

Josif Vissarionovič Stalin, vl. jm. J. V. Džugašvili * 21.12.1879  † 5.3.1953

Stalinovi rodiče byli negramotní nevolníci, po zrušení nevolnictví se jeho otec přestěhoval v roce 1864 do městečka Gori, kde se věnoval ševcovské živnosti. Matka Jekatěrina byla bigotně pobožná, otec pak hrubý násilník, který hodně bil svou ženu i dítě a jen stěží byl schopen vydělávat si na živobytí. Když bylo Josefovi deset let, trval otec na tom, aby se vyučil ševcem, matka však prosadila výuku v kněžském semináři. Ze studia však Josef brzy zběhl a zabýval se lupičstvím.

Svatba v pravoslavném kostele
Stalinova první žena byla Gruzínka a jmenovala se Jekatěrina Svanidzeova. Seznámili se pravděpodobně tak, že její bratr studoval na stejném semináři jako Stalin, později ovšem také seminář opustil a dal přednost revoluci. Josef Stalin se ženil v roce 1903 v pravoslavném kostele. Bolševičtí ateisté mu později tento církevní sňatek vyčítali, Stalin se vymluvil na náboženské založení své první ženy, která se modlila za spásu jeho duše, zatímco on konal revoluční činy. Z tohoto manželství měl Stalin syna Jakova – byl to právě ten syn, který posléze za druhé světové války nesnesl společné zajetí se západními důstojníky. Jak cituje Milan Kundera ve svém románu Nesnesitelná lehkost bytí: Jakov nedokázal udržovat v čistotě splachovací záchody, zřejmě geneticky vrozený sklon k životu v nečistotě a libování si ve výkalech. Stalin svého syna v zajetí později prohlásil za zrádce, odmítl nabídku Němců na jeho výměnu a pro jistotu nechal zatknout jeho manželku.

Stalinova žena zemřela v roce 1910, Josef prý její smrt nesl těžce, snad přispěla i k jeho budoucí kamenné, neobměkčitelné, nelítostné a místy i sadistické povaze. Jeho cit pro všechno lidské sice odumřel, nikoliv však jeho sexuální pudy. Během občanské války roku 1919 pojal Naďu Alliujevovou, 16letou dceru železničáře, s výrazně orientálními rysy. Tuto krasavici Stalin okamžitě připravil o panenství. Využil toho, že její rodiče mu poskytli azyl na útěku a nic nedbal na to, že on, téměř 40letý revolucionář, spojuje svůj život s dívkou, která by mohla být jeho dcerou. Revoluční zápal převládal a hlavní erotický čin byla společná cesta v obrněném voze do Moskvy. Líbánky pak strávili v Caricynu, který byl posléze přejmenován na Stalingrad.

Kremelské servírky a hospodyně

Repro Panax

Neustálé líbání se spřátelenými politiky (jakým byl třeba jugoslávský vůdce Tito, než upadl ve Stalinovu nemilost) bylo údajně jen jedním z projevů Stalinových homosexuálních sklonů.

Naďa se později stala jednou z Leninových sekretářek, spolu se Stalinem žila v kremelském apartmá. V roce 1920 se jim narodil syn Vasilij, v roce 1926 pak dcera Světlana. Po narození dětí se však manželé odcizili, Stalin si stěžoval kamarádům, že Naďa nikdy nebyla jeho typ. Spíše se ve svých sexuálních choutkách zaměřoval na kremelské servírky. Zvláště jedna z nich – žena s úzkým nosem a zvonivým smíchem – mu byla nejvíce po chuti a byla pak zaměstnána jako hospodyně na jeho venkovském sídle. S manželkou Naďou již byli v té době dokonale odcizeni: žili taky v oddělených ložnicích. Také se v té době proslýchalo, že Stalin přivedl do jiného stavu dceru jednoho z členů politbyra.

V noci 8. listopadu 1932 vyvrcholil konflikt mezi Stalinem a Naďou. V tento den se v Kremlu pořádal večírek na oslavu výročí revoluce a Stalin zařídil, aby se jeho žena Naďa napila, ačkoliv věděl, že je naprostou abstinentkou. Potom po ní hodil zapálenou cigaretou. Naďa utekla do zahrady, a když se vrátila, našla Stalina se ženou jednoho z kremelských úředníků. Oficiální verze pak praví, že Naďa odešla do svého apartmá, kde se zastřelila, pravděpodobné je však, že ji zastřelil sám Stalin.

Rodinná idyla – alkoholici, narkomani a duševně nemocní
Stalin nad smrtí své ženy pochopitelně nijak netruchlil. Pro jistotu nechal pak ještě zatknout a povraždit celou její rozvětvenou rodinu. Výjimkou byla jeho dcera Světlana, kterou prý miloval, stala se však v Kremlu jakýmsi Stalinovým vězněm. Otec žárlil na všechny její známosti, nechal ji sledovat NKVD. Během doby, kdy ještě chodila do školy, zjistil Stalin pomocí svých špionů, že má poměr se židovským filmařem Alexejem Kaplerem. Za tuto známost Stalin dceru zmlátil se slovy, že Kapler je britský špion. Dotyčného filmaře nechal posléze pro jistotu poslat na pět let až za polární kruh. Když se však Světlana později po druhé provdala, definitivně je to s otcem rozdělilo. Později tato jeho dcera uprchla na Západ, žila v Británii, ve Švýcarsku a v Americe. Chtěla se stát jeptiškou, aby odčinila hříchy svého otce.

Dosti špatně dopadl také Stalinův syn Vasilij. Po katastrofální kariéře v Rudé letecké síle zemřel ve 40 letech jako alkoholická troska. Jeden z jeho synů zemřel na předávkování heroinem, jedna dcera byla rovněž alkoholička a druhá byla umístěna do psychiatrické léčebny – zkrátka rodinná idyla.

Homosexuál křičí: Chyťte homosexuály!
Výrazně negativní byl Stalinův vztah k homosexuálům. Přestože měl ve 30. letech minulého století sám homosexuální poměr s velitelem své ochranky, Maďarem K. V. Paukerem, prohlásil v roce 1933 veškeré homosexuální vztahy za nezákonné. V lednu 1934 pak v Sovětském svazu začalo masové uvězňování homosexuálů. To ovšem Stalinovi nebránilo v tom, aby na kremelských večírcích nenutil muže, aby spolu tancovali. Možná to však bylo tím, že v Kremlu bylo stále méně a méně žen. Většina z nich byly totiž zatčena a mnohé i popraveny. O skryté homosexualitě Stalina a snad i dalších kremelských vládců ostatně svědčí i jejich odporný zvyk vášnivého líbání při všech možných oslavách a jiných příležitostech. Americký vyslanec William Bullitt ve svých pamětech napsal: “Jednou se Stalin trochu víc napil a potom mě políbil naplno na rty – jak strašlivá politická zkušenost!”

Autor: MUDr. Radim Uzel CSc.