Sexuální život slavných
Goethe Johann Wolfgang von
Když odcházel ve svých šestnácti letech studovat práva do Lipska, ovládal kromě hudby a umění již také šest jazyků.
Johann Wolfgang von
Goethe |
Atraktivní mladý muž se zobákovitým nosem a velikýma tmavýma očima brzy zapadl do vysokoškolského bohémského života. V tomto životním stylu pak ještě pokračoval již jako praktikant říšského komorního soudu ve Wetzlaru. Nešťastná láska k Charlottě Buffové a některé soudní materiály ho inspirovaly k napsání slavné novely Utrpení mladého Werthera. Sebevražda hrdiny se stala v té době téměř kultovní záležitostí, do roku 1800 bylo toto dílo přeloženo do 15 jazyků a z Goetheho učinilo rázem slavného spisovatele.
V roce 1775 přijal Goethe pozvání sasko-výmarského vévody a prožil několik měsíců u jeho dvora ve společnosti zhýralého vévodova syna. Po několika společenských excesech a bujných večírcích, při nichž vytlučení zámeckých oken bylo ještě nejmenším přestupkem, šel Wolfgang do sebe, vstoupil opět do státních služeb, usadil se, stal se tajným radou, vzdal se dokonce i pití kávy a nošení paruky. Zbytek života pak prožil ve Výmaru s výjimkou několika pobytů v českých lázních a dvou studijních cest do Itálie. Organizoval divadlo, věnoval se studiu přírodních věd, morfologii rostlin a živočichů. V roce 1784 objevil u člověka mezičelistní kost. Za svého opakovaného pobytu v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních se také stýkal s českými vědci (Josef Dobrovský a J. E. Purkyně).
Polibkem k extázi
Všechna tato studia
zpestřená spisovatelskou činností mu ovšem nezabránila čas od času uspořádat
soukromé sexuální orgie, při nichž si liboval v organizaci bizarních
erotických trojúhelníků se dvěma různými, protichůdnými ženami (například jedna
nezkušená panna a druhá prohnaná prostitutka). Jeden Goethův životopisec
prohlašuje, že spisovatel trpěl celý život předčasnou ejakulací a že první
skutečnou soulož realizoval až ve svých 39 letech. Zatím se nikomu
nepodařilo tuto pravděpodobnou domněnku vyvrátit. Sám popisoval, že často i
minimální tělesný kontakt, například polibek, ho dokáže uvést do naprosté
extáze.
Goethovy ženy: dcera hostinského, faráře a
bankéře
Goethe si ve vyhledávání svých známostí potrpěl na ženy
obtížně dostupné, často zadané nebo i provdané, většinou za nějakého
přítele. Zmíněná Charlotta Buffová – inspirace Utrpení mladého Werthera –
byla manželkou Goetheho velmi dobrého kamaráda Johanna Christiana Kestnera. Přes
své dobré vztahy se šlechtickými kruhy vyhledával občas milenky i mezi
prostými, zemitými, často i dosti hrubými měšťanskými ženami. Jejich typickou
představitelkou je jeho první skutečná milenka, boubelatá Kätchen
Schönkopfová, dcera hostinského. O této své milence psal vášnivá vyznání,
kde se to jenom hemží barvitými básnickými obraty. Podobná vyznání “kouzelných
zahrad” a “ztracených rájů” si vysloužila další veliká láska – farářova dcera
Friederike Brionová, kterou Goethe později zanechal nejen se zlomeným
srdcem, ale prý i s nemanželským dítětem.
Ve frankfurtském období svého života můžeme k básníkovým milenkám počítat ještě jistou Lili Schönemannovou, dceru bankéře. Tato známost se vyznačovala neustálými rozchody a opětným smiřováním a skončila až odchodem do Výmaru v roce 1775. Životopisci však pochybují, zda s touto ženou Goethe opravdu souložil. Do svého deníku si o této známosti totiž poznačil pouze několik slov: “Episoda s Lili. Předehra. Pokušení. Offenbach.” Také ve Výmaru měl pak zřejmě platonickou známost s Charlotte von Steinovou, o sedm let starší matronou, matkou osmi dětí. Nic to neměnilo na tom, že dotyčné za deset let trvající známosti napsal více než 1 500 dopisů.
Penis aneb “pan Krásná noha”
Po
léčení v Karlových Varech v roce 1786 odjel Goethe do Itálie. Tam
vnímal krásu přírody a studoval antické památky. Brzy po návratu se seznámil s
Christiane von Vulpiusovou, dělnicí v továrně na umělé květiny.
Christiane byla zavalitější postavy, uhrančivých tmavých očí. Milovala divadlo,
ráda se pěkně strojila. S Goethem setrvala až do sklonku svého života,
v roce 1806 se za něj provdala brzy po válečném konfliktu s Francií,
kdy mu údajně zachránila život před zastřelením dvěma nepřátelskými vojáky.
Korespondence mezi nimi se občas zmiňuje i o jejich nenarozeném dítěti, které
v dopisech nazývají “odporným čertíkem” a Goethův penis je titulován
“pan Krásná Noha” (Herr Schönfuss).
Manželství ovšem Goetheho nezbavilo touhy po jiných ženách. Byla mezi nimi Minna Herzliebová – inspirace vášnivých sonetů, provdaná – jak jinak – za Goetheho přítele. Manželka Christiane zemřela v roce 1816 a starý vdovec se pak ještě vášnivě ve svých 74 letech zamiloval do ani ne dvacetileté Ulriky von Levetzow. Také tato známost prý zůstala platonickou, ale někteří životopisci o tom samozřejmě pochybují.