Funkční sexuální poruchy

- tuto prastarou moudrost opisuje až do dnešních dnů jeden sexuolog od druhého, a kdyby opravdu stoprocentně platila, znamenalo by to likvidaci všech komplikovaných a nákladných postupů léčby mužské sexuální nedostatečnosti. Místo složitých operačních postupů, cévních spojení, různých zašívaných protéz, vakuových pump, desítek různých prostředků živočišných, rostlinných, nerostných i syntetických by stačily jenom zručné ženské prstíky - a zázrak by byl hotov.

Není porucha jako porucha
Bohužel to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Poruchy sexuálních funkcí lze totiž zhruba rozdělit do dvou velikých skupin: potíže psychické a organické. Zatímco tu první – duševní může spravit i dobré slovo, tak mnohé poruchy třeba cévního původu nespraví ani kvalifikovaná psychoterapie.

Ještě větší problémy ovšem způsobuje častá kombinace psychických i tělesných příčin. Ta se projevuje zejména při poruchách erekce. Ztopoření penisu je zabezpečováno velice složitou souhrou vegetativních nervů, jejichž činnost je na naší vůli nezávislá podobně jako dýchání nebo trávení a kde v závěrečné fázi může dojít k selhání z tisíce a jedné příčin. Tak třeba nervozita, strach z možného selhání a tréma mohou sehrát přímo zhoubnou úlohu. Mužské sebevědomí bývá často založeno na sexuální schopnosti. Ne nadarmo se říká, že mužská potence je velice křehká květinka, která v rukou necitlivé ženy okamžitě uvadá. Málokterá žena si uvědomuje, jak silnou zbraň má ve svých rukou, jak často zraňující slovo může způsobit i dlouhodobou mužovu sexuální invaliditu. Pro takovouto necitlivou partnerku se pak právem používá označení “kastrující žena”.

Ženská logika
Muž, kterému při pohlavním styku selhává potence, většinou začne zběsile závidět ženám, které už ze své biologické podstaty nejsou odkázány na žádné ztopoření a sexuální vzrušení mohou docela dobře předstírat. Pokud k mužskému selhání dojde náhodou, většina žen z toho opravdu žádnou tragédii nedělá. Těch skutečně záměrně kastrujících bývá nepatrná menšina. Na první selhání mužovy potence většinou žena reaguje shovívavě až pobaveně. Teprve při opakované poruše začne v ní hlodat červ podezření, který se soustřeďuje hlavně na dva problémy:

1. nemá mne dostatečně rád;
2. má nějakou jinou.

Nemusíme se příliš namáhat vyvracením těchto argumentů. Většinou to bývá právě naopak: čím více muž ženu miluje a čím více po ní touží, tím častěji může dojít k selhání. A nevěra se taky nemanifestuje snížením mužské potence, ale často paradoxně jejím zvýšením.

Jak problémy se sexem řešit?
Sexuologické výzkumy uvádějí, že snad každý muž může mít v určité chvíli svého života nějaké sexuologické problémy. Takovou poruchu pohlavního života pak může nejen vyvolat, ale třeba i nechtěně dlouhodobě udržovat právě žena. Postoj partnerky často rozhodne, zda se bude jednat pouze o náhodnou epizodu, nebo se toto mužovo selhání změní v závažný a těžko řešitelný problém. Existují ženy, které okamžitě takovouto mužovu slabost využijí k získání nadřazeného postavení v rodině. Ohrožením mužovy sebedůvěry zraňujícím slovem sice získají nadvládu, avšak likvidací pohlavního styku poškozují i samy sebe.

Hlavním předpokladem sexuálního štěstí je vzájemná ohleduplnost, tolerance a pochopení. Stranou musí jít veškeré obviňování, soutěživost i výčitky. Sobecké prosazování vlastních sexuálních potřeb dovede zasadit pohlavnímu životu dvojice často smrtelnou ránu. Tato zranitelnost se ovšem týká jak mužské, tak i ženské sexuality.