Medicína
Onemocnění prostaty: civilizační hrozba?
Nejčastěji se vyskytuje její prosté zvětšení, výjimkou nejsou však ani nezhoubné či zhoubné nádory. Onemocnění postihuje muže někdy už od 45 let, po 50. roce věku si už každý desátý muž na prostatu stěžuje, po 60. roce prý dokonce každý třetí. Zajímavé je, že se výskyt tohoto onemocnění. zvyšuje ve vyspělých zemích, také u nás prostatiků v posledních letech přibývá. Pravděpodobně se na tom podepisuje jednostranná strava, sedavé zaměstnání a psychické stresy. Nebyla prokázána souvislost s intenzitou sexuálního života před onemocněním, takže oblíbené heslo “mladý erotik – starý prostatik” ve skutečnosti neplatí.
Prvními příznaky bývají poruchy močení, obtížné spuštění moči, v pokročilých případech úplná nemožnost vymočení. Léčba je hormonální, ta však většinou negativně ovlivní sexuální život. Operační techniky jsou v dnešní době zcela bezpečné, proto je ve většině případů doporučujeme podle zásady “čím dříve, tím lépe”.
Muži mají někdy obavy z poruch sexuálního života po operaci prostaty. Tyto obavy jsou oprávněné pouze asi ve třetině případů. Spíše než poruchy erekce se tady vyskytují poruchy ejakulace. Někdy se dokonce vyskytuje tak zvaná retrográdní ejakulace – semenná tekutina se vyprazdňuje do močového měchýře. Chápavá sexuální partnerka v harmonickém sexuálním vztahu dokáže však i takovéto pooperační komplikace překonat. Rozhodně by muž neměl na sexuální kontakty po operaci prostaty rezignovat, i když už to “nebude takové jako dřív”.
Čeho se bojí muži s rakovinou prostaty? ( Podle : Medical Journal of Australia )
1. zachování sexuálních funkcí (88 %)
2. strach z postupujícího nádorového procesu
3. strach ze samovolného úniku
moči
