Žaludeční vředy
Jedna z nejrozšířenějších chorob
Ale vzhledem k tomu, jak často se vyskytuje, jak snadno se opakuje a jak tíhne k akutním krvácivým stavům, představuje přece jen závažný zdravotní i socioekonomický problém. Přináší obrovské utrpení nemocným a znamená značné náklady pro zdravotnický systém.Ještě na začátku tohoto století byla diagnóza vředové choroby relativně vzácná. Nejčastější formou přitom až do té doby byla vředová choroba žaludku s častými perforacemi. Výskyt onemocnění se od počátku století zvyšoval, aby svého maxima dosáhl v období 1950 až 1970. Od té doby dochází k mírnému poklesu, což souvisí patrně s tím, že lidé jsou méně ohroženi vyvolávajícími faktory a přijímají více nenasycených mastných kyselin (prekursorů kyseliny arachidonové a prostaglandinů A a E), které chrání žaludeční sliznici.
Dnes se onemocnění duodenálním vředem vyskytuje nejčastěji mezi 20letými až 40letými a postihuje spíše muže než ženy (v poměru 4:1). Naopak se žaludečním vředem se setkáme většinou až u osob středního a vyššího věku, přičemž poměr postižení obou pohlaví je téměř vyrovnán.
Na vředy se i umírá
Až donedávna se
soudilo, že kdo jednou onemocní, nemůže se již choroby nikdy zbavit. Peptická
vředová choroba byla považována za chronický problém – za jakousi Šípkovou
Růženku, která sice v obdobích “spánku” nepůsobí žádné problémy,
která se však může kdykoli probudit a ohlásit se velice bolestivou recidivou.
Anebo také velmi nebezpečnou, život ohrožující komplikací.
Tyto komplikace, především v podobě hemoragie (krvácení), perforace (prasknutí) žaludeční stěny nebo obstrukce (ucpání) výstupu ze žaludku, postihují rok co rok jedno až dvě procenta lidí trpících vředovou chorobou. Že jde o závažné příhody, dosvědčuje fakt, že úmrtnost na krvácení do horní části gastrointestinálního traktu se pohybuje kolem deseti procent.
 |
| Laparoskopická operace vředové choroby. Tento způsob umožňuje obejít se bez otevření břišní stěny. Vlevo jsou různé druhy nástrojů, používaných při laparoskopických operacích. |
Infekce, která nevynechá žádnou
zemi
Pokud jde o infekci bakterií H. pylori, je to jedna z
celosvětově nejrozšířenějších infekcí vůbec, třebaže ještě do nedávna jsme o
její existenci neměli ani tušení. Až dosud byla zjištěna ve všech zemích, kde se
po ní pátralo. Podle některých odborníků jsou infekce H. pylori spolu s infekcí
mikroorganismem Streptococcus mutans (příčina zubního kazu) celosvětově
nejrozšířenějšími infekcemi. Pro obě též platí, že největší riziko jejich
získání je v dětském věku. V některých rozvojových zemích je ve věku kolem
dvacítky nakaženo až 95 procent a celkově kolem 90 procent populace!
To byla špatná zpráva.
Dobrá zpráva (aspoň pro nás na severní polokouli) říká, že ve vyspělých zemích je oproti rozvojovým výskyt infekce H. pylori přece jen podstatně nižší. Zásluhu na tom má skutečnost, že žijeme v lepších hygienických i socioekonomických podmínkách a že už několik generací dětí a dospívajících vyrůstalo v prostředí s minimálním rizikem nákazy. To také vysvětluje, proč se zde H. pylori nachází především u starších lidí, kteří ještě žili v podmínkách podstatně horších. U lidí po padesátce to může být až 50 procent! I ve vyspělých zemích je postižen každý desátý obyvatel.
Je zajímavé, že infekce H. pylori je infekcí výlučně lidskou. Většina studií svědčí o tom, že je získávána hlavně v dětství. Bez léčby představuje celoživotní proces. Za určitých okolností však může být získána i v dospělosti. Některé práce hovoří o nalezení určitého množství H. pylori v pitné vodě a dokonce v placích pokrývajících povrch zubů. Přenos infekce líbáním však dosud zaznamenán nebyl.
