Léčivé rostliny
Trnka čili Slivoň trnitá
Kde ji najdete. Slivoň trnitá roste téměř v celé Evropě s výjimkou severních oblastí. Na jihu zasahuje do severozápadní Afriky a dále přes Malou Asii na Kavkaz a do Íránu. U nás roste na výslunných stráních, skalnatých svazích, lemuje lesní okraje a úvozové cesty.
K čemu se používala dříve. Pravěké nálezy z kolových staveb svědčí o používání slivoně trnité již v dávné minulosti. Dobře známá byla i v antice. Zahuštěná šťáva z plodů se používala proti průjmům. V léčitelství se užívalo také trnkových květů a kořenů. I středověká medicína znala trnkovou drogu. Matthioli píše o užívání plodů, listů i kořene. Matthioli uvádí, že ovoce (trnky) studí, zavírají všechny toky, a proto se plody i list používají všude tam, kde jest zástavy potřeba. Trnka byla také prostředkem proti červené nemoci a židkosti žaludka s dávením. Kůra z kořenů ve víně vařená léčila vředy na dásních a čípku, z kořenů se připravovaly sedací lázně při ženských onemocněních.
V minulosti byly trnky ovocem chudých lidí, dětí především. Možná, že si ještě i dnes vzpomenete na dětskou říkanku: “Pojďte holky do voborky, chlapci půjdou s námi, půjdeme se podívati jsou-li trnky zrály. Nejsou zrály, jsou kysely, půjdem na ně až v neděli!” Přemrzlé se pekly na ohni a po prvních mrazících se z trnek vařily kompoty. Připravovalo se z nich dezertní víno, které chutí připomínalo portské. Víno se používalo jako mírné diuretikum a purgans.
Sběr. Brzy z jara, v březnu a dubnu, sbíráme květ trnky (Flos pruni spinosae). Květ sušíme při teplotě do 40°C. V srpnu a září sbíráme plody (Fructus pruni spinosae). Sběr listů a kůry nemá dnes velký význam.
Obsahové látky. Květ obsahuje flavonové glykosidy (kemferol), stopy kyseliny kyanovodíkové, benzenaldehyd, cukry, třísloviny a minerální látky. Plody obsahují cukry, třísloviny, barviva, vitamín C, organické kyseliny, pektin a amygdalin.
Vlastnosti. Diuretikum, laxans , metabolikum (květy); adstringens, antiflogistikum, antidiaroikum (plody).
Účinky na organimus. Flavonidy z květů působí močopudně a odstraňují sodík, snižují propustnost krevních vlásečnic, mírní zánětlivé reakce, pozitivně působí na odstranění odpadních látek močí, zlepšují metabolismus.
Obsah tříslovin v plodech způsobuje adstringenní a antiflogistické působení. Proto se droga používá při poruchách trávení a průjmech. Pro mírné účinky našla droga uplatnění především v pediatrické a geriatrické praxi. Vně se používá také na výplachy úst a hltanu při zánětu sliznic. Listy a kůra z kořenů nemají velký význam. V lidovém léčitelství se používaly jako krvečistící prostředek. Kůra se dříve používala proti horečce a ke kloktání. Plody se užívaly při žaludečních těžkostech, onemocněních močového měchýře. Květ sloužil v lidové medicíně jako mírné laxans a jako posilující prostředek. Květ se používal při nachlazení a zácpě hlavně u dětí.
Použití. Lžička sušené květní drogy se používá na jeden šálek záparu.Užívá se třikrát denně. Pro zvýšení močopudného účinku se kombinuje s listem břízy, květem černého bezu apod.
Toxicita a vedlejší účinky. Za určitých okolností hydrolyzuje amygdalin na kyanovodík, benzaldehyd a glukózu. Proto při vyšších dávkách může vyvolat otravu. Pokud dodržujeme terapeutické dávky, nemusíme se obávat vedlejších účinků.
Další význam. Dřevo slivoně trnité se dříve užívalo k soustružnickým pracím a vyráběly se z něj hole. Vedle oblíbeného trnkového vína se z trnek vaří marmelády a želé. Slivoň trnitá je také významná medonosná rostlina.