Léčivé rostliny

Jitrocel kopinatý


Kategorie: Léčivé rostliny 
24.únor 2000
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.) patří do stejnojmenné čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae).

Je jedním z 260 druhů rodu jitrocel (Plantago). Kromě jitrocele kopinatého se u nás můžeme setkat ještě s dalšími druhy tohoto rodu, např. jitrocelem větším (Plantago major L.), jitrocelem prostředním (Plantago media L.) atd.

Popis. Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina. Z přízemní růžice úzce kopinatých listů vyrůstá lodyha, na jejímž konci vykvétá v období od května do října klas drobných květů. Prašníky jsou žlutavé.

Kde ho najdete. S jitrocelem kopinatým se u nás setkáme běžně na loukách a pastvinách, roste hojně v trávnících, na mezích a v úhorech.

  Jitrocel kopinatý
K čemu se používal dříve. Jitrocel kopinatý je prastarou léčivou rostlinou. O jeho léčivých schopnostech vypovídá i jeho české jméno. Bývalo spojováno s léčením onemocnění jater, o čemž semůžeme dočíst například v herbáři Jana Černého, kde se praví: “… zapálení jater krotí…”.


Jiný výklad spojuje jméno jitrocel, nebo také skorocel (nářečně nebo ve slovenštině) či ranocel, se schopností rychlého hojení ran. Používání jitrocele jako prostředku hojícího rány zmiňují už někteří antičtí autoři. Ve starověku se jitrocel používal také proti zimnici a kašli. Ve středověku byl jitrocel považován za prostředek, který zastavuje krvácení, čistí krev, rozpouští hleny, snižuje horečku a léčí rány.

Hildegarda z Bingenu (1098-1179) doporučuje také jitrocelové semínko spolu s bertrámem, špaldovými otrubami a pivními kvasnicemi na podporu dobrého trávení. Podle tvaru listu připomínajícího podešev, vkládali lidé jitrocelové listy do obuvi a věřili, že jim uleví od bolestí při dlouhé a namáhavé chůzi. Šťáva z jitrocelových listů bývala také součástí jarních bylinných kůr a používá se také proti hmyzímu bodnutí.

Sběr. Jitrocel kopinatý poskytuje listovou drogu (Folium plantaginis), sbírají se také semena (Semen plantaginis). Listy sbíráme v letních měsících (červenec až srpen), semena dozrávají postupně v létě a na podzim.

Obsahové látky. Jitrocel kopinatý obsahuje až dvě procenta glykosidu aukubínu, flavonidy, enzymy invertín, emulzín, sliz, pektinové látky, třísloviny, dále saponiny, hořčiny a kyselinu askorbovou. Obsahuje také minerální látky, především kyselinu křemičitou, soli vápníku a draslíku. Semena mají obdobné složení, některé komponenty jsou obsaženy ve větším množství.

Vlastnosti. Mucilaginosum, expectorans, antiflogistikum, stomachikum, antiseptikum. Semena se používají také jako laxans.

Účinky na organismus. Sliz obsažený v jitrocelové droze blahodárně působí při zánětech sliznice hltanu a dutiny ústní. Saponiny mají pozitivní vliv na odkašlávávní. Obou těchto vlastností se využívá při léčení zánětů horních cest dýchacích spojených s dráždivým                                 Klas jitrocelu
kašlem. Často se pro zvýraznění účinku kombinuje jitrocelová drogas podbělem, fenyklem, prvosenkou a tymiánem. Jitrocel působí povzbudivě na tvorbu žaludeční šťávy, používá se při léčbě žaludečních vředů. Při zánětlivých onemocněních střev se využívá protibakteriálního působení jitrocelu. Široké veřejnosti je známé používání jitrocelu na léčbu kožních onemocnění a ran. Této vlastnosti se také používá při léčbě hemeroidů i zánětů pochvy. Semena mají projímavé účinky.


Použití. Jednotlivá dávka na zápar je 1,5 g (tzn. 1 kávová lžička na šálek vody). Na odvar pro vnější použití (sedací koupele, výplachy apod.) se doporučuje dávka 1 až 1,5 lžíce drogy na 2 sklenice vody.

Toxicita a vedlejší účinky. Droga nemá při odpovídajících dávkách vedlejší účinky.

Zajímavosti. Jitrocel kopinatý a především jeho příbuzný druh jitrocel asijský (Plantago major var. asiatica) patří k tradičním léčivým rostlinám čínské medicíny. Jitrocel asijský se používá shodně s naším jitrocelem kopinatým také při léčbě nemocí z nachlazení, ale jeho použití je širší. Je například součástí afrodiziačních (zvyšuje tvorbu semene u mužů) a tonifikačních přípravků. Jitrocelová semena jsou také běžnou součástí čínské kuchyně. Upravují se společně s obilovinami či masem. Zajímavou paralelu v používání jitrocelového semena jako tonizujícího prostředku nalezneme také ve spisech středověké autorky Hildegardy z Bingenu. Ta doporučuje sypat jitrocelovými semínky každý pokrm. Svým sladkým temperamentem projasňují stísněnou náladu.

Autor: Mgr. Jarmila Skružná