Medicína
VoZP k prevenci žloutenky – „Žloutenka nečeká“
Žloutenka neboli virová hepatitida je jedním z nejčastějších nakažlivých virových onemocnění, které se projevuje jako akutní či chronický zánět jater. Celosvětově trpí žloutenkou více než 325 milionů lidí a každoročně jí podlehne na 1,1 milionu nemocných. Od roku 2010 WHO vyhlašuje vždy 28. července Světový den proti žloutence, a to na počest profesora Barucha Samuela Blumberga, který se zasloužil o objev viru hepatitidy B a podílel se i na výzkumu vakcíny.
U příležitosti Světového dne připomíná Vojenská zdravotní pojišťovna vážnost infekce a nutnost prevence. Situace v České republice podle statistik je relativně příznivá, ale přesto VoZP v minulém roce vydala na léčbu pacientů se žloutenkou 117 milionů korun, tj. o 7 milionů více než v roce 2019.
Existuje pět hlavních kmenů viru hepatitidy, označovaných písmeny A, B, C, D a E. Ačkoli všechny způsobují onemocnění jater, liší se v důležitých aspektech, včetně způsobů přenosu, závažnosti onemocnění, geografického rozšíření a metod prevence. Žloutenka může podle daného kmenu probíhat jak akutně (krátkodobě), tak i chronicky. Typy B a C mohou přecházet z akutní formy do chronické a jsou proto nejčastější příčinou jaterní cirhózy, rakoviny jater a úmrtí souvisejících s infekční žloutenkou.
Hlavní metodou prevence pro kmeny A i E je dodržování osobní hygieny, ať už se jedná o řádné mytí rukou i potravin nebo pití nezávadné vody. Před žloutenkou kmenů B a C se lze v rámci prevence chránit převážně vyhýbáním se rizikovému chování. Kmen B se nejčastěji přenáší z matky na dítě během porodu nebo stykem s krví nebo jinými tělními tekutinami při pohlavním styku s infikovaným partnerem. K přenosu může také dojít nesterilizovanými nástroji, jako jsou injekční stříkačky, holicí strojky nebo i nůžky. Virus žloutenky typu C se přenáší podobně jako kmen B, a to prostřednictvím i velmi malého množství krve.
Proti kmenům A a B již existuje vakcína. V České republice jsou proti kmenu B očkovány povinně všechny děti podle očkovacího kalendáře. Každý dospělý člověk s ukončeným očkováním proti žloutence typu B by měl být chráněn minimálně dalších 15 let. Po této době si mohou zájemci nechat zjistit stav protilátek v krvi a v případě potřeby lze provést přeočkování. Očkování proti žloutence pro dospělé není hrazeno z veřejného pojištění. Zájemci však mohou využít příspěvek ve výši až 500 Kč, který Vojenská zdravotní pojišťovna nabízí v rámci programu ZDRAVÍ. Dle TZ
