Medicína

Pandemie virové choroby COVID-19, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, vypukla koncem roku 2019 ve městě Wu-chan v provincii Chu-pej v centrální Číně. Během roku 2020 se virus rozšířil do všech zemí světa na všech kontinentech kromě Antarktidy a připravil o život už nespočet lidí. Od počátku epidemie se vědci celého světa snaží najít účinnou léčbu. V popředí zájmu jsou nyní zejména monoklonální protilátky, vývoj bezpečné a účinné vakcíny a hledání vhodných kombinací různých látek s remdesivirem, jediným dosud registrovaným léčivým přípravkem k léčbě COVID-19. Hledají se i vhodná pomocná léčiva.

Jednou z velmi slibných látek je bromhexin, který byl do klinické praxe zaveden v polovině 60. let 20. století Jedná se o syntetický derivát rostlinné léčivé látky vasicinu. V současnosti patří k nejčastěji využívaným léčivým látkám s mukolytickým účinkem. Působení je však mnohem širší. Bromhexin v respiračním traktu podporuje sekreci hlenu, zvyšuje tvorbu plicního surfaktantu a stimuluje činnost řasinek, což zlepšuje samočistící schopnost buněk dýchacích cest a v konečném důsledku usnadňuje vykašlávání; rovněž podporuje průnik antibiotik do plicní tkáně, podílí se na snižování bronchiální hyperreaktivity a zvyšuje sekreci imunoglobulinu IgA do bronchiálního sekretu.

Významné jsou rovněž jeho účinky antioxidační a protizánětlivé. Na preklinické úrovni bylo pozorováno zvýšené odbourávání volných kyslíkových radikálů či potlačení odbourávání kyseliny hyaluronové, která je součástí ochranné hlenové vrstvy v dýchacích cestách. Zajímavý je lokálně znecitlivující účinek metabolitu bromhexinu, tedy ambroxolu, který se využívá při přípravě pastilek či spreje určených k léčbě bolestí v krku.

Pro terapii COVID-19 jsou důležité studie zabývající se vlivem bromhexinu na replikaci virů. Viry jsou nebuněčné organismy na pomezí mezi živým a neživým – nerostou, nedělí se a nejsou schopné vyrábět energii či vytvářet vlastní bílkoviny. Všechno za ně vytváří buňka, do které virus pronikne.  Rozmnožování virů probíhá již zmíněnou replikací, která probíhá následovně: Virus se naváže na buňku za přítomnosti receptoru na povrchu buňky a bílkoviny na povrchu viru. Následuje vniknutí do buňky, vlastní replikace – virus vnikne do DNA jádra buňky a napadená buňka pak začne produkovat parazitující virus. Replikace se dokončí a virus se z buňky uvolní. Viry jsou ke vniku do hostitelské buňky speciálně vybavené. Virus SARS-CoV-2 k vazbě na cílovou buňku používá tzv. spike protein, který se nachází na paprscích virového obalu.

Jakmile se virus přiblíží k citlivé buňce, naváže se S protein na specifický receptor, v případě koronavirové infekce je to tzv. ACE 2 receptor, který se nachází především ve výstelce plicních sklípků, řasinkovém epitelu průdušinek a stěnách cév, do orgánů, které jsou nejčastěji a nejhůře postiženy. Po navázání S proteinu na příslušný receptor se aktivizuje zvláštní enzym transmembránová serinová proteáza TMPRSS2, který umožňuje fúzi virového obalu s napadenou buňkou. Tato transmembránová serinová proteáza TMPRSS2 je klíčovým faktorem, který umožňuje viru vniknout do buňky, její zablokování naopak další množení viru znemožňuje. Už od roku 2012, kdy příbuzný koronavirus způsobil epidemii nemoci MERS, jsou zkoumány způsoby, jak zablokovat transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2 a znemožnit tak vnik viru do buňky. Jednou z látek, která TMPRSS2 blokuje, je právě bromhexin.

Bromhexin jako optimální pomocné léčivo v terapii COVID-19 podporuje vlastní obranyschopnost dýchacích cest, usnadňuje odkašlávání, posiluje vlastní regenerační mechanismy a urychluje hojení zanícené sliznice, má protizánětlivý účinek, omezuje průnik virů do buňky a tím i jejich množení. Je dlouhodobě znám a je dobře prozkoumaný.

COVID-19 je respirační onemocnění, které v drtivé většině případů – udává se 80 % - probíhá jako lehká nebo středně těžká respirační infekce. Vzhledem k výše uvedeným vlastnostem bromhexinu je vhodné jej užívat jako pomocné léčivo, zejména v iniciálních stadiích tohoto onemocnění.

Poznámka k vlivu alkoholu. K dezinfekci povrchů a kůže užití alkoholu má své opodstatnění. Avšak v případě respiračního onemocnění, respektive jakéhokoliv celkového onemocnění, je alkohol naprosto neúčinný, naopak ještě více zatěžuje už tak vysílený organismus. Kombinace bromhexinu s vodkou je naprosto nesmyslná a rozhodně nežádoucí.

Dle odborného sdělení PharmDr., MVDr.  Vilmy Vranové, Ph.D., z Masarykovy univerzity v Brně.

www.bisonrose.cz

 

 

Tweet