Nemoc a zdraví
Odborníci pro a proti očkování COVID-19
Pokud jde o očkování, Češi dlouhodobě patří spíše mezi pochybovače, zvláště pokud jde o nepovinnou vakcinaci. Názorně to ilustruje proočkovanost proti chřipce, v průměru se proti ní každoročně nechává očkovat jen zhruba 5–7 % běžné populace, mezi zdravotníky jde podle odhadů o 10–15 %. Jak se přistupuje k očkování proti onemocnění COVID-19? Převáží strach z nemoci a touha po návratu do „normálního života“?
Článek nezpochybňuje vakcinaci. Rozhodnutí Evropské lékové agentury o registraci vakcín, tedy schválení jejich účinnosti a bezpečnosti, lze totiž považovat za dostatečnou argumentaci, proč se očkovat. Redakce U Lékaře, odkud je převzat tento článek, se rozhodla pro přímé oslovení, jak k očkování přistupují odborníci – lékaři, vědci a farmaceuti. „Proč jsem se nechal/a, případně nechám, nebo nenechal/a, případně nenechám, očkovat proti onemocnění COVID-19?“ Odpovědi zástupců napříč odbornou veřejností byly jednoznačné. Lišila se jen jejich odůvodnění.
Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.,ředitel Biologického centra Akademie věd ČR: „Očkování proti COVIDU-19 v čase pandemického ohrožení nejenom naší země a Evropy, ale lidstva na celé naší planetě považuji za výraz solidarity se všemi spoluobčany. V dnešním globalizovaném světě je urychlené navození kolektivní imunity bezpečnými a spolehlivými vakcínami jediným řešením, které připadá v úvahu. A to s cílem, aby závažná poškození zdraví spoluobčanů v důsledku těžkého průběhu onemocnění COVID-19, nebo dokonce ztráty na životech v jeho důsledku byly co nejmenší. Měl by to být kategorický imperativ pro každého z nás (který zatím zůstal nedotčen novým čínským koronavirem a nemá žádný omezující zdravotní důvod bránící mu v očkování), aby ho podstoupil.“
Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., Onkologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Při první příležitosti jsem se proti COVID-19 dala očkovat. V souvislosti s reakcí na autovakcínu pro pylovou alergii mi běžná očkování alergolog nedoporučoval, ale pokud jsem měla zvážit osobní riziko a prospěch svých pacientů, vůbec jsem neváhala. Očkování totiž mimo jiné snižuje velmi významně pravděpodobnost, že nakazím některého z křehkých onkologicky nemocných jedinců a ohrozím jeho zdraví nebo život. Myslím, že to je pro všechny zdravotníky silná vakcinační motivace.“
MUDr. Jarmila Aseemová, praktická lékařka pro dospělé působící v ordinaci v Lipníku nad Bečvou a online poradně uLékaře.cz. Odpověď je velmi jednoduchá: „V rámci své praxe se setkávám s řadou lidí, takže eliminovat osobní kontakt v delším časovém úseku je v budoucnu nerealizovatelné. Zároveň i v mém blízkém okolí je řada více či méně rizikových jedinců. Jsem si také vědoma skutečnosti, že k překonání pandemie je potřeba významné proočkovanosti, v ideálním případě 6–7 milionů obyvatel do konce léta, aby se dosáhlo kolektivní imunity (u COVID-19 nastane zhruba při promoření nebo vakcinaci 60–70 % populace). Ovšem jestli se to stihne, je otázka, kterou ukážou až příští měsíce.“
Mgr. Irena Storová, MHA,ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv: „Jedinou cestou ven z pandemie je očkování. Vnímám ho jako naději a plán na to, jak život v Česku zase vrátit k normálu. Nepatřím do ohrožených skupin obyvatelstva a nechtěla bych dostat vakcínu místo někoho, komu může zachránit život. Až budou vakcíny dostupné pro širokou veřejnost, očkovat se nechám. Nevidím důvod, proč mít z očkování proti COVID-19 strach.“
MUDr. Jana Emlerová, alergoložka, imunoložka a pneumoložka působící v ordinaci na Praze 6 a v online poradně uLékaře.cz: „Očkovat se rozhodně nechám. Přestože jsem mladá, nikdy nemůžu vědět, jak můj imunitní systém na nákazu zareaguje a jestli se u mě nevyvine těžší forma nemoci. Očkování je také jedinou možností, jak se vrátit k normálnímu životu.“
Prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc., primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze: „Neočkuji se proti onemocnění COVID-19, protože jsem ho v prosinci 2020 prodělala. Odstup od infekce je tedy zatím příliš krátký. Jako imunolog doporučuji tyto otázky řešit s delším časovým odstupem vzhledem k tomu, že již nyní je velmi dobře doloženo přetrvávání robustní postinfekční imunity trvající minimálně osm měsíců.“
MUDr. Alžběta Vogelová, praktická lékařka pro dospělé působící v ordinaci MediClinic a v online poradně uLékaře.cz: „Očkování zabraňuje těžkému průběhu nemoci COVID-19. Čím více se nás nechá očkovat, tím spíš se budeme moci vrátit do života, který jsme znali před pandemií. Věřím, že očkování ochrání nejen mě, ale i mé okolí.“
MUDr. Pavel Vepřek, člen představenstva Nemocnice Plzeňského kraje, a.s.: „Očkovat se dám okamžitě, jakmile se očkování stane pro mě dostupným. Očkování je jediná rozumná vstupenka do normálního života. Ve srovnání s riziky, které nám přináší pandemie, jsou rizika spojená s očkováním zanedbatelná.“
MUDr. Zarina Karimova, infektoložka působící na Infekční klinice nemocnice Na Bulovce a v online poradně uLékaře.cz: „Očkovat se nechám a vakcíně věřím. Mám k tomu hned několik důvodu: Zaprvé pevně věřím, že prevence/profylaxe je vždy lepší a jednodušší záležitost než následné řešení problému samotného. V odborném životě to platí dvojnásob. Zadruhé jsem neustále v kontaktu s COCID-19 pozitivními a moc ráda bych ochránila své další pacienty i své nejbližší (moji rodiče již patří do rizikové skupiny). Bylo by mi velice líto, kdybych někoho, byť nevědomky, nakazila. A zatřetí ze všeho nejvíc si přeji, aby se náš život již vrátil do normálu, jelikož koronavirus má dopad nejen na zdravotnictví, ale na různé stránky našeho života, zejména na jeho socioekonomický aspekt. Vakcinace je pro mě právě jedinou možnou cestou, jak toho dosáhnout“.
MUDr. Radkin Honzák, psychiatr působící v Institutu klinické a experimentální medicíny, v ordinaci REMEDIS a v Psychiatrické léčebně Bohnice: „Proč jsem se nechal očkovat? Protože nejsem blbej.“
MUDr. Jana Braunová, praktická lékařka pro dospělé působící ve Fakultní nemocnici Plzeň a v online poradně uLékaře.cz: „Nechám se očkovat proti onemocnění COVID-19 z toho důvodu, že věřím tomu, že vakcinace podstatné části obyvatelstva přispěje k eliminaci nemoci a zastavení celosvětové pandemie. Věřím, že díky očkování tuto pandemii zvládneme a nebudou přibývat další zbytečná úmrtí. I když se mnozí obávají bezpečnosti vakcíny, já nikoliv. Vakcína byla testována na dobrovolnících a nebyly zjištěny odlišné nežádoucí účinky, než které známe u ostatních, běžně podávaných očkování. Nejčastěji se setkáváme s reakcí v místě aplikace očkovací látky (bolestivostí, otokem, začervenáním) či s tzv. chřipkovými příznaky (únavou, bolestí svalů, zvýšenou teplotou). Vzhledem k tomu, že imunita po prodělaném onemocnění COVID-19 není dle současných poznatků trvalá a nejspíše ani dlouhodobá, je očkování jediná možnost, jak kolování viru pozastavit. Více než nežádoucích účinků očkování bych se tedy obávala těžkého průběhu infekce COVID-19 či dlouhodobých následků po prodělaném onemocnění. O nich v současnosti mnoho nevíme, ale víme, že mohou postihnout kterýkoliv orgán v našem těle“.
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA., předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně: „Moje zkušenost ukazuje, že COVID-19 je závažným onemocněním. S nakaženými pacienty se setkávám běžně a jejich počet se zvyšuje. Proto jsem počátkem ledna 2021 neváhal a hned jsem si nechal dát první dávku vakcíny.“
MUDr. Marie Bolková, praktická lékařka pro děti a dorost působící v ordinaci v Milevsku a v online poradně uLékaře.cz: „Je mi přes 60 let, 13 let mám cukrovku prvního typu, kdy si aplikuji inzulin 4× denně, 20 let se každodenně léčím s průduškovým astmatem. Zároveň pracuji v dětské ordinaci, kde je riziko setkání se s dítětem s bezpříznakovým průběhem COVID-19 vyšší, a ráda bych ještě nějakou dobu ve své práci pokračovala, a pokud mi bude dáno, i nějakou dobu nezávisle žila.To jsou zcela zásadní důvody pro ty z nás, kteří očkování věří v současnosti jako jediné možnosti, jak předcházet nemocem, konkrétně těm, jež neumíme léčit a jejichž onemocněním riskujeme život či závažné zdravotní následky omezující život. Pro ty z nás, kteří očkování nevěří, uvádím svoji soukromou, velmi hrubě odhadovanou statistiku. Za 30 let praxe jsem očkovala asi 30 000×. Stále však k tomuto zdravotnímu úkonu přistupuji s velkou pokorou, pokud jde o poučení rodičů očkovaného dítěte, o jaké očkování jde. Také pokud jde o důsledné zkoumání zdravotního stavu dítěte i zdravotní rodinné situace, poučení o riziku výskytu fyziologických i patologických reakcí po očkování až po nutnost setrvat v čekárně 30 minut po očkování. Samozřejmostí je mít v ordinaci adrenalin (lék první pomoci v případě závažné reakce po očkování). Respektuji rozhodnutí těch, kteří se očkovat nenechají, je to jejich svobodná vůle, neriskují tím však jen onemocnění své, ale bohužel i onemocnění druhých, a to hlavně z řad svých nejbližších.“ (lek, jez)
http://www.hygpraha.cz/dokumenty/chripka--strasak-soucasnosti---obrana-je-mozna-3847_3847_481_1.html
https://odbornost.avenier.cz/cz/nizka-proockovanost-proti-sezonni-chripce-u-vseobecnych-sester
www.uLekare.cz
