Medicína
Kuřák má vyšší riziko hemoroidálního onemocnění
Hemoroidy jsou žilní pleteně v oblasti konečníku. Jejich úlohou je uzavírat konečník a bránit samovolnému úniku střevních plynů a stolice. Svědění, pálení, bolest a krev ve stolici jsou příznaky toho, že došlo k jejich rozšíření. Tzv. hemoroidální onemocnění, jak se tato zdravotní komplikace nazývá, trápí dle odhadů polovinu z populace.
Studie publikovaná v roce 2019 ukázala, že kuřáci mají téměř 2,5x vyšší riziko vzniku hemoroidálního onemocnění. Nezáleží přitom na tom, zda pacienti s kouřením již skončili, nebo se jedná o současné kuřáky. Potvrzuje se také skutečnost, že již není pravda, že s hemoroidálním onemocněním mají významně častěji zkušenost ženy. Rozdíly mezi muži a ženami se stírají.
Hemoroidální onemocnění nepředstavuje ohrožení života, souvisí s ním ale významné zhoršení jeho kvality v průběhu akutní fáze. Vzhledem k chronické podstatě je nutná odborná léčba.
S rozšířenými hemoroidy projevujícími se pálením, svěděním, bolestí a červenou krví při stolici trpí více než polovina populace. Dle odborníků se přitom nemusí jednat o konečné číslo. S některými problémy se pacienti neradi svěřují a trvá jim dlouho, než se odhodlají je řešit. Je to pochopitelné, ale řešení není dobré odkládat. Včasná diagnóza je důležitá např. kvůli možné záměně příznaků s život ohrožující rakovinou tlustého střeva nebo konečníků.
Riziko hemoroidálního onemocnění zvyšují kromě dědičnosti, věku a těhotenství faktory související s rozvojem moderního způsobu života. Mezi civilizační rizikové faktory patří sedavé zaměstnání, nedostatek fyzické aktivity, kouření a problémy s vylučováním. U posledního ze jmenovaných se může jednat jak o chronickou zácpu způsobenou mimo jiné nedostatkem pohybu a stravou s nedostatkem vlákniny, tak o průjem souvisejícím například se stresem a syndromem dráždivého tračníku.
Léčba závisí na stupni postižení. V prvních stadiích je možné zlepšit zdravotní stav jak akutní léčbou ve formě mastí a čípků, tak léčbou systémovou (venofarmaka posilující žilní stěnu). Později jsou nutné semiinvazivní ambulantní zákroky, například ligace, sklerotizace, laserová terapie nebo fotokoagulace. Nejradikálnější metodou je pak chirurgická léčba.
Dle TZ
www.focus-age.cz