Medicína
Smogové částice způsobují u dětí celou škálu onemocnění
Děti, které jsou dlouhodobě vystaveny znečištěnému vzduchu, mají několikanásobně vyšší riziko vzniku astmatu a alergie a také zhoršené kognitivní funkce. Zjistila to velká studie realizovaná odborníky z Varšavské univerzity*. Wojciech Feleszko, M.D., Ph.D. z Kliniky dětských respiračních chorob a alergií při Lékařské fakultě Varšavské univerzity, a Artur Jerzy Badyda, Ph.D., D.Sc., vedoucí Oddělení informatiky a výzkumu životního prostředí Technologické fakulty Varšavské univerzity, realizovali během loňské topné sezony unikátní studii, jejímž cílem bylo zjistit vliv smogových částic PM10 a PM2.5 na výskyt příznaků ovlivňujících horní cesty dýchací u dětí ve věku 3 až 12 let. Partnerem studie byla společnost Philips.
Řada publikací potvrdila, že smogové částice, konkrétně částice PM10 a PM2.5, a škodí lidskému zdraví, především starším lidem a dětem. PM10 se skládají především z těžkých kovů, karcinogenních benzo(a)pyrenů, dioxinů a furanů a jejich hlavních zdrojem bývají emise ze spalování pevných paliv, jako je uhlí, dřevo a biomasa, z průmyslu a automobilové dopravy. Tyto částice se nejčastěji usazují v horní části dýchacího ústrojí. PM2.5 jsou tvořeny mimo jiné ze sekundárních znečišťujících látek a jejich hlavním zdrojem bývají lokální topeniště na pevná paliva a automobilová doprava. Usazují se nejčastěji v plicních sklípcích.
Prozatím bylo realizováno pouze několik studií demonstrujících aktuální vliv částic PM10 a PM2.5 na lidské zdraví. Zároveň se ještě žádná polská studie nezabývala tím, jak smogové částice ovlivňují dětské horní cesty dýchací, kterými se PM10 a PM2.5 dostávají do těla.
V úvodu studie vycházeli odborníci ze dvou hypotéz. První byla, že významný nárůst koncentrace těchto částic v ovzduší bude mít na horní cesty dýchací vliv během několika dní, například v podobě rýmy nebo kašle, a že tyto symptomy budou viditelné téměř okamžitě. Druhá hypotéza se týkala dlouhodobého vlivu smogu na horní cesty dýchací, což by mohlo být zároveň i faktorem přispívajícím k astmatu a alergii.
Studie samotná byla realizována speciální metodikou. Odborníci shromažďovali přesná data o množství částic PM10 a PM2.5 z měřicích stanic v polských městech, ve kterých žijí sledované děti. Zatímco Světová zdravotnická organizace uvádí jako maximální doporučenou 24hodinovou koncentraci PM10 50 μg/m3, a tato maximální doporučená průměrná denní koncentrace by neměla být přesáhnuta více než 35 dní v roce, v Polsku jsou tyto hodnoty převyšovány v zimních měsících po většinu dní. Kromě údajů o znečištění ovzduší shromažďovali vědci i přesná data o zdravotním stavu sledovaných dětí, která každý den online zaznamenávali jejich rodiče. Studie byla realizována od 19. listopadu 2018 do 3. března 2019 a účastnilo se jí 1475 dětí z 255 polských měst, ve kterých jsou umístěny měřicí stanice.
Města byla posléze rozdělena podle naměřené průměrné koncentrace částic na města s nízkou, střední a vysokou koncentrací PM10 a PM2.5 a odborníci provedli dvojí analýzu – vliv těchto částic na dětské zdraví v krátkodobém horizontu (tj. 1 až 3 dny od počátku zvýšené koncentrace částic) a v dlouhodobém horizontu (tj. kumulovaný výskyt symptomů během celého období trvání studie).
Ze závěrů studie vyplynulo, že vliv PM10 a PM2.5 na dětské zdraví může být viditelný pouze po jejich dlouhodobějším působení. Fakt, že během krátkého období nebyl pozorován vliv těchto částic na dětské zdraví, může znamenat, že tento vliv je odložený. Po jejich delším působení propukají u dětí symptomy onemocnění horních cest dýchacích v podobě kašle, rýmy a kýchání. V případě PM2.5 se u nich také častěji objevovaly potíže s kognitivními funkcemi, konkrétně myšlením. Autoři studie zdůrazňují, že jde především o vysoké koncentrace těchto částic (ve srovnání s nízkými a středními), které mají na dětské zdraví a kognitivní funkce negativní vliv.
Studie rovněž prokázala, že děti žijící ve městech s výskytem vysokých koncentrací PM10 a PM2.5, trpěly výrazně častěji astmatem a alergií než děti z měst s nízkým výskytem těchto částic. Ve městech s vysokou koncentrací PM10 trpělo oproti městům s nižší koncentrací těchto částic astmatem více než dvakrát tolik dětí; ve městech s vyšší koncentrací PM2.5 mělo astma téměř čtyřikrát více dětí než ve městech s nižší koncentrací PM2.5. Ve městech s vysokou koncentrací PM10 mělo oproti městům s nižší koncentrací těchto částic alergii téměř dvakrát více dětí a ve městech s vysokou koncentrací PM2.5 trpělo alergií téměř dvakrát více dětí než ve městech s nižší koncentrací PM2.5. Studie provedené v roce 2018** odhalily, že znečištěný vzduch může být zodpovědný až za 30 % případů astmatu u dětí; podle této studie však může jít v případě nejvíce znečištěných polských měst až o 78 %.
Vliv smogu na dětské zdraví je dlouhodobý a zpočátku nerozpoznatelný. Z tohoto důvodu je obtížné se před jeho důsledky chránit – tedy reagovat, když jeho vliv se subjektivně nepociťuje. Proto autoři studie v zájmu ochrany dětí upozorňují, že je nezbytné podniknout dlouhodobá opatření: snížit emise těchto částic z dopravy i lokálních topenišť; zvyšovat povědomí o nebezpečí, jaké pro dětské zdraví představuje znečištěný vzduch, a zvyšovat informovanost o zmírňujících opatřeních tohoto vlivu; bránit pronikání těchto částic do školek, škol, zábavných center a také domovů; a pokud sem již tyto částice pronikly, vzduch účinně vyčistit pomocí čističky vzduchu.
* The influence of the concentration of particulate matter PM10 and PM2.5 on the occurrence of symptoms affecting the upper respiratory tract in children aged 3 to 12; Wojciech Feleszko, M.D., Ph.D., Artur Jerzy Badyda, Ph.D., D.Sc., Adam Czarnecki, Ph.D., Aleksandra Ratajczak, 2019
** H.Khreis, M.Cirach, N, Mueller, et al., Outdoor Air Pollution and the Burden of Childhood Asthma across Europe, Eur Respir J 2019
Dle TZ
philips.cz/tiskove-centrum
