Léčiva

Správně indikovaná a užívaná antibiotika jsou léky, které zachraňují lidské životy. Spolu se smrtícími patogeny ale bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost 30 % dospělých. I když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve 40 procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší při užívání širokospektrých antibiotik a roste přímo úměrně s délkou jejich užívání.

Pro organizmus, který je již oslaben bojem s nemocí a užíváním antibiotik, znamená průjem vyčerpávající komplikaci. Vede k dalšímu poškození mikrobiálního prostředí ve střevě a prodlužuje délku rekonvalescence. Obnova střevního mikrobiomu je přitom náročnější než prevence.

Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání. Dle americké studie dokonce není mikrobiom (neboli mikroflóra), tedy souhrn všech mikroorganismů žijících v trávicí soustavě, zcela stejný ani po dvou letech od užívání antibiotik – probiotika přitom toto období významně zkrátí.

Střevní mikrobiom pomáhá před negativními vlivy ochránit probiotika a prebiotika na několika úrovních. Mechanický účinek spočívá v tom, že bojuje o místo přilnutí na střevní sliznici a o potravu s ostatními bakteriemi. Pokud místo na střevní sliznici získají, patogenům chybí místo a potrava. Probiotika chrání mimo jiné střevo i tak, že přirozeně vylučují metabolity (antibakteriální látky). Dále mají probiotika imunomodulační účinek, a díky tomu nejen že působí ve střevech, ale současně zlepšují celkovou imunitu organizmu. Ta je přitom po užívání antibiotik snížena.

Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Stabilizace střevního mikrobiomu může trvat až 12 měsíců po vysazení antibiotik, proto je vhodné poté používat probiotika pro dlouhodobé užívání s nižším počtem bakterií.

Často lékař při předpisu antibiotik doporučí probiotika.  Při užívání probiotik je nutno je brát ve dvou třetinách intervalu mezi antibiotiky, kdy je již účinná látka antibiotik vstřebána do krevního oběhu. Probiotické bakterie pak negativní vliv antibiotik pomohou napravit.

• Obecně platí, že probiotický výrobek by měl obsahovat alespoň miliardu živých probiotických organismů. Hodnotu koncentrace probiotických bakterií značí tzv. CFU, neboli Colony Forming Unit, která by měla tedy být minimálně 10⁹.
• Při užívání antibiotik je vhodné užívat silnější probiotický výrobek (tedy ten, který obsahuje 20 miliard živých probiotických bakterií) s větším počtem probiotických kmenů (9 a více).
• Obal – i obal je důležitý, a to kvůli propustnosti vzdušné vlhkosti. Nejvhodnější jsou hliníkové obaly (sáček, blistr), nejméně vhodná pak umělohmotná dóza. Při nesprávném uchovávání může dojít k předčasné aktivaci „uspaných“ probiotik. 
• Vhodná je kombinace probiotik a prebiotik, která zaručí, že probiotika budou mít dostatek potravy, než dorazí ve střevě na místo určení (prebiotika = nestravitelná část potravy, vláknina, která působí jako „potrava“ pro probiotika).

Dle TZ.

www.focus-age.cz

Tweet