Medicína
Plicní choroby ohrožují průmyslové dělníky
Choroby dýchacího ústrojí patří v Česku do čtveřice nejčastějších nemocí z povolání, jak ukazují statistiky Státního zdravotního ústavu. Lidem hrozí astma a nejrůznější druhy plicního onemocnění, někdy i s trvalými následky. „Mezi nejohroženější skupinu patří dělníci ve stavebnictví, chemickém a zpracovatelském průmyslu, kovovýrobě nebo automobilovém průmyslu. Ke vzniku chorob přispívají špatně definovaná profesní rizika na pracovišti a nevhodné ochranné prostředky pro zaměstnance. Dlouhodobé neschopenky navíc snižují výkonnost firem, které pak nestíhají zakázky a zbytečně přicházejí o peníze. U podezřele četných případů navíc firmám hrozí i komplikace s hygieniky,“ upozorňuje Martin Netopil ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá snižováním pracovní úrazovosti a nemocí z povolání.
Lidé pracující v průmyslových provozech přicházejí do kontaktu s řadou alergenů chemického původu - například s azbestem, lepidly s vysokým obsahem škodlivých izokyanátů, barvivy nebo rozpouštědly. Nedostatečná ochrana dýchacího ústrojí zvyšuje riziko různých zdravotních obtíží, které se mohou rozvinout až do uznané nemoci z povolání. K častým případům dochází v automobilovém průmyslu.
Velká zdravotní rizika jsou rovněž ve stavebnictví, například při demontáži a likvidaci azbestových materiálů. Azbestová vlákna vnikají do organismu dýchacími cestami a usazují se v plicních sklípcích, kde zůstávají a mohou i po relativně dlouhé době způsobit podráždění. Mezi nejzávažnější je rakovina plic. Podle expertů zabývajících se bezpečnosti práce je nedostatečné zajištění bezpečnosti pracovníků na stavbách. Legislativa ponechává velký prostor stavebním firmám k osobnímu výkladu. Dochází k nedostatečně kontrolovaným pásmům, nepoužívají se vhodné ochranné pomůcky, zaměstnanci ani netuší, jaká jim hrozí rizika.
O nutnosti správného ochranného vybavení je přesvědčený i odborník na ochranu dýchacích cest. Zvyklosti firem jsou často jiné, jak ukazuje praxe. V prvé řadě firmy dávají svým zaměstnancům nevhodné ochranné prostředky. Například v situaci, kdy je nutné použít účinnou polomasku nebo plnou masku, mají zaměstnanci na tváři obyčejný respirátor, který neumí chránit před dlouhodobou koncentrací škodlivých látek, jak plyne z výsledků bezpečnostních auditů. Firmy se tak chovají buď z neznalosti jiných způsobů ochrany, nebo kvůli tomu, že bezpečnostní technik špatně definuje profesní rizika na pracovišti. Vedle správného používání ochranných prostředků je nutné hlídat a pravidelně vyměňovat také filtry v odsávacích zařízeních průmyslových provozů.
Např. společnost Sezako se zabývá čištěním a monitorováním kanalizačního potrubí a její zaměstnanci pracují v uzavřených prostorách a horkém prostředí, kde hrozí riziko výbuchu. Po analýze rizik a prověrce dosavadního vybavení se firma rozhodla pro změnu v systému bezpečnosti práce a reagovala podle doporučení auditu pro moderní bezpečnostní opatření. Zajistila mnohem lepší a technologicky pokročilé filtroventilační jednotky s dýchacími maskami, které lépe chrání proti částicím, nebezpečným plynům i jejich kombinacím.. Dle TZ
www.boticelli.cz
