Nemoci a jejich příznaky
Syndrom dráždivého tračníku - průzkum
Zažívání probíhá 24 hodin denně nezávisle na tom, zda jíme, spíme nebo pracujeme. Zdravé zažívání není slyšet a běžně si ho neuvědomujeme. To se změní až ve chvíli, kdy přestane pracovat tak, jak má. Nepříjemné pocity v oblasti břicha a střev mohou být jak akutní, tak chronické. V obou případech je důležité příznaky nepodceňovat a navštívit lékaře. Ten rozhodne o závažnosti střevních komplikací a případně zahájí léčbu. Nemusí se přitom jednat hned o operaci, při některých onemocněních pomůže individuální úprava jídelníčku, jako je vyloučení některé potraviny nebo zařazení probiotik, a životního stylu. Dát se však vyšetřit vždy, když se nepříjemné pocity jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem a nadýmání opakují. Může se jednat i o syndrom dráždivého tračníku.
V mezinárodním průzkumu, který probíhal mimo jiné i v ČR, pacienti se syndromem dráždivého tračníku uvedli, že nemoc je ovlivňuje ve všech oblastech života – v pracovní, intimní i společenské. Kvůli nemoci se cítí izolovaní, omezovaní, v rozpacích, zpomalení a ve stresu. Přesto je pro ně těžké překonat stud a navštívit odborníka.
Tento přístup ovšem u řady lidí nejen významně časově odsouvá řešení potíží, ale v případě závažných onemocnění – např. nádorů či závažných chronických střevních zánětů (Crohnova nemoc, ulcerosní kolitida) – může být hlavním viníkem trvalých následků (záněty) či dokonce úmrtí na nádorová onemocnění.
Průzkum zaměřený na lidi trpící syndromem dráždivého tračníku (IBS) ukázal, že muži se lékaře „bojí“ více než ženy a střevní komplikace považují za běžnou část života. Důvodem nepříjemných pocitů je podle nich nezdravé jídlo. Ženy původ syndromu přisuzují spíše nedostatku pohybu a stresu – zde jsou pravdě blíže než muži. Právě stres je totiž hlavním spouštěcím faktorem syndromu. Syndrom dráždivého tračníku se vyznačuje bolestmi břicha a průjmem, zácpou nebo nadýmáním a z vlastní zkušenosti ho zná až 15 % z nás.
K zachování zdraví střev je důležitý dostatek vlákniny, která podporuje průchod stravy trávicím systémem. Doporučené množství je 30–40 gramů denně. Důležitý je dostatečný příjem tekutin, mj. pro zpracování vlákniny. Předností je voda, ale čaj, kávu a mléko odborníci též nezatracují. Pokud již jsou střevní komplikace, je důležité pít ty tekutiny, které příznaky nezhoršují.
Zdraví střev podpoří též probiotika – pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku jsou vhodná ta, která jsou v závislosti na převládajících komplikacích (zácpa, nadýmání, průjem) doplněna o vlákninu, trávicí enzymy, nebo kvasinky. V jídelníčku by nemělo být příliš mnoho živočišných tuků, soli a konzervačních látek. U některých pacientů mohou projevy znamenat neobjevené potravinové alergie – mezi nejčastější patří lepek, mořské plody (ryby, korýši), oříšky, sója, vejce a vzácněji mléko.
Zmírnit symptomy funkčních chorob (syndrom dráždivého tračníku), může tzv. FODMAP dieta a omezení lepku. Na jídlo by mělo být dostatek času – trávení začíná již v ústech, proto je nutno jíst pomalu a každé sousto dobře rozžvýkat. Každý den alespoň 30 minut na cvičení – stačí chůze či jízda na kole. Je dobré omezit stresové situace, které mohou být spouštěcím faktorem vzniku potíží (např. právě v případě syndromu dráždivého tračníku).
Kouření škodí v mnoha oblastech a zdraví střev není výjimkou – kouření snižuje tlak svěrače v oblasti přechodu jícnu do žaludku a podporuje tak vznik refluxu, který způsobuje pálení žáhy a může vést k dalším komplikacím (např. zhoršení průduškového astmatu). Dle TZ
