Deprese

V Česku dramaticky chybějí kliničtí psychologové, dětští kliničtí psychologové a psychoterapeuti. Každý rok postihne duševní onemocnění více než  650 tisíc lidí, roste spotřeba antidepresiv. Na pomoc klinického psychologa však zájemci čekají dlouhé měsíce, někdy půl roku. Krizový stav se týká i dětí, které trpí řadou různých poruch a psychických onemocnění, například syndromem ADHD, akutní reakcí na stres, poruchami příjmu potravy, depresemi, agresivitou, týráním a zneužíváním.

„Na 100 000 lidí v Česku připadá 8 klinických psychologů, podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26. I přes tento alarmující nedostatek, kdy maminky s nemocnými dětmi čekají na termín 4 až 6 měsíců, stejně jako dospělí, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy a tvrdí, že stávající počet stačí,“ říká Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů ČR. Množství lidí, kteří potřebují psychologickou pomoc se zvětšuje, roste i počet těch, kteří mají potřebné vzdělání a umí ji poskytnout. Atestacemi po 10 až 12letém vzdělávání ročně projde kolem 40 nových klinických psychologů a 6 dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málokdo z nich, protože zdravotní pojišťovny většinou odmítají nové smlouvy uzavřít.

Počty klinických psychologů pro děti a dospělé jsou trvale podhodnoceny a změny navrhované Reformou péče o duševní zdraví problémy s dostupností bohužel neřeší. Kapacita všech klinicko-psychologických ambulancí zůstává daleko za skutečnou potřebou. Objednací doby na první vyšetření činí ve většině regionů 4–6 měsíců. V některých oblastech ambulance klinických dětských psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku. Vzhledem k nedostatečnému personálnímu pokrytí je podle odborníků prakticky nedostupná konziliární pedopsychologická služba pro dětská oddělení nemocnic. Stejně nedostatečný je počet dětských denních stacionářů a krizových center.

Také na Zlínsku je nedostatek odborníků, kteří by se mohli věnovat nemocným dětem. Především zpočátku diagnózy by bylo třeba, aby se klinický psycholog dítěti věnoval alespoň jedenkrát týdně, maminky jsou však rády, když dostanou termín jednou za 3 měsíce, někdy i déle. Proto také rodiče založili sdružení, kde se rodiny s dětmi mohou potkat s klinickým psychologem, či speciálním pedagogem. Ačkoliv rodiče dítěte s psychickým onemocněním mají na péči klinického psychologa nárok ze zákona, často, kvůli dlouhým čekacím dobám, zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení. Vyšetření soukromým psychologem pracujícím v poradenském režimu (mimo zdravotnictví) však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou.

Podle odborníků se za posledních 15 let spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila, více než 27 tisíc Čechů dostane ročně kvůli duševní nemoci nově přiznaný invalidní důchod, depresí trpí každý třetí pracující Čech. „Řadě problémů by se dalo předejít, pokud by se člověk dostal ke klinickému psychologovi včas. Bereme lidi bez doporučení lékařů, tzv. rovnou z ulice. Problém je pouze kapacita ambulancí,“ uzavírá Jahnová. Ministerstvo zdravotnictví podle Jahnové aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.

Dle TZ Asociace klinických psychologů ČR, z.s. (AKP ČR)

Tweet