Nemoc a zdraví
Nečekejte, až se klíšťata probudí!
S příchodem prvních jarních měsíců se začnou probouzet klíšťata a s nimi se objeví i riziko klíšťové encefalitídy a Lymské boreliózy. Klíšťová encefalitída se sice vyskytuje méně než Lymská borelióza, ale je zpravidla mnohem nebezpečnější. Oproti jiným evropským zemím je v naší zemi prevelance encefailtídy velmi vysoká.Vzhledem k tomu, že proti této nemoci neexistuje žádná léčba, je nejlepším řešením prevence, a tou je podle všech věděckých poznatků očkování. Nejlepší doba pro něj je právě teď.
První fáze nemoce se podobá chřipce, druhá je však již těžší. Nastupují prudké bolesti hlavy doprovázené vysokými horečkami, nevolností, zvracením, ztuhnutím šíje, nervovou obrnou, závratěmi, poruchami spánku a paměti a dezorientací. Před nákazou očkování chrání až po podání druhé dávky, která je aplikována měsíc až čtvrt roku po dávce první. Doporučuje se vakcinaci provést do konce března, avšak očkovat se lze i později v tzv. zkráceném schématu, kdy se druhá dávka aplikuje již za dva týdny po první. Po dokončení imunizace trvá ochrana tři až pět let. Přeočkování je vhodné pro dospělé i pro děti od jednoho roku věku.
Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění infikující tkáně mozku a mozkové blány, kterou mohou mít vážné trvalé následky, jako jsou například chronické bolesti, poruchy svalstva i paměti.
Zatímco klíšťovou encefalitidou je podle veřejně dostupných informací z loňského roku nakaženo jedno procento klíšťat, téměř čtyřicet procent z nich je infikováno Lymskou boreliózou. U nemalého počtu lidí proběhne Lymeská borelióza téměř bezpříznakově. Průvodními znaky je například pouze menší únava či příznaky podobné chřipce. Pokud není borelióza včas a dobře léčena, může se během několika týdnů až měsíců vyvinout do chronické formy. Ta může zasáhnout srdce, klouby, ale také nervový systém.
„Při neuroborelióze může být postižen nejen pohybový či senzorický aparát, ale dokonce i mozek. Kromě jasných poruch mozku se mohou objevit i vážné psychiatrické projevy, mezi nimi např. deprese. Správná diagnostika boreliózy je tedy důležitá, bohužel však vůbec není jednoduchá. Mimo jiné i proto, že krevní testy nejsou samy o sobě rozhodující. Protilátky, které informují o onemocnění boreliózou, se v těle mohou vyvíjet týdny nebo klidně i tři měsíce po kontaktu s klíštětem. Navíc v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože prošlo již dříve onemocněním boreliózou a ani o tom nevědělo.
„ Proto musí každé pozitivní vyšetření být potvrzeno dalším, například testem ELISA. Interpretace laboratorních výsledků skutečně vyžaduje dobrou profesionální znalost imunologie vč. tzv křivek, což většina lékařů nemá,“ říká neurolog MUDr. Martin J. Stránský,MD.,FACP., primář a ředitel Polikliniky Národní, který kromě České republiky působí i jako primář neurologie v americké Yale New Haven Medical Center. Zdejší lékaři patří v léčbě boreliózy již tradičně k nejzkušenějším na světě. Byli to vědci z Yale kteří v roce 1975 poprvé popsali boreliózu, která vznikla ve vedlejším městě Old Lyme. Vždy se má léčit pacient, nikoliv krevní výsledek.
Proti borelióze žádná účinná prevence dosud neexistuje. V první fázi onemocnění jsou první volbou léčby širokospektrální antibiotika. Absolutní většina nemocných se po jejich nasazení vyléčí bez následků. Jestliže však nemoc postoupí do sekundární a terciální fáze, závisí léčba podle M. J. Stránského na konkrétních projevech. Při tzv. chronické borelióze s nespecifickými příznaky je vědecky prokázáno, že antibiotika nemají žádný smysl. Léčba je výhradně symptomatická. Podle charakterů problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii. Dle TZ.
www.poliklinikanarodni.cz
