Medicína

Světový den spánku letos připadá na pátek 16. března a jeho sloganem je „Join the Sleep World, Preserve Your Rhythms to Enjoy Life!“. Vyhlašuje jej WHO (World Health Organisation) společně se Světovou spánkovou společností (World Sleep Association), v ČR tento den připomíná Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, která byla v loňském roce spoluorganizátorem Světového spánkového kongresu.  Poruchy cirkadiánního rytmu patří k nejvýznamnějším poruchám spánku a jejich výzkum byl oceněn v loňském roce i Nobelovou cenou za lékařství pro 3 americké vědce (Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young). Cena jim byla udělena za genetický Výzkum biologických rytmů lidského těla.

Více než 30 % populace je ohroženo poruchami spánku. Týká se to jak dospělých, tak dětí. Proto WHO každoročně vyhlašuje Světový den spánku. Jje věnován důležitosti biologického rytmu pro zdraví člověka. V ČR jeho význam připomíná Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a společnost Sanofi.

Jednou z nejvýznamnějších spánkových poruch je porucha cirkadiálního rytmu. Tento rytmus u lidí ovlivňuje nejen spánek, ale i chování, hladinu hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus. „Cirkadiální rytmus je určován centrálními biologickými hodinami člověka a jejich činnost pomáhá řídit denní světlo,“ vysvětluje prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Po setmění začíná lidské tělo vylučovat spánkový hormon melatonin, který je určující pro rytmus spánku. Ten je signálem, že je vhodný čas ke spánku.

Vzhledem ke svým účinkům na spánek, správný cirkadiální rytmus i stav celého organismu, je melatonin v centru pozornosti odborných výzkumů. „Laboratorní i klinická pozorování ukazují, že melatonin ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje také produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování a má ochranný vliv při vzniku metastáz nádorových onemocnění.

Lidé, kteří mají nedostatek melatoninu, nebo je u nich tento hormon vylučován v nesprávnou dobu, mohou trpět dlouhodobými problémy se spánkem nebo třeba zvýšenými obtížemi při cestování a střídání časových pásem. U dětí pak chronická spánková deprivace může způsobovat absenci školní docházky, pozdní příchody, zvýšenou denní spavost, poruchy nálady a chování, sklon k depresi, či k obsesivně-kompulzivní poruše. S rostoucím věkem však sekrece melatoninu klesá. „To je jeden z důvodů nespavosti ve stáří,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Melatonin však lze tělu doplnit. A v mnoha zemích světa je tento hormon dostupný ve formě doplňku stravy. „Platí to i v rámci Evropské unie. Například ve Francii, Itálii nebo na Slovensku se melatonin volně prodává jako doplněk stravy. Nicméně česká legislativa uvedení na trh melatoninu ve formě doplňku stravy zatím neumožňuje. Rovněž dovezení doplňku stravy s melatoninem uvedeného na trh v jiném členském státě EU může být problematické a může vést k nutnosti jeho stažení z prodeje v ČR,“ upozorňuje Mgr. Karel Svoboda z Advokátní kanceláře Marečková. Dle TZ.

www.emd-pr.cz

 

 

Tweet