Novinky ze zdravotnictví
Komplexní přístup k nosním deformitám
Téměř tři čtvrtiny populace mají nějakým způsobem deformovanou nosní přepážku. Většina z nich to vůbec netuší, menší část trpí menšími či většími funkčními potížemi. Nejčastěji zhoršeným či obtížným dýcháním. Pro ně má řešení primář Oddělení otorinolaryngologie (ORL) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, MUDr. Radim Kaňa, Ph.D. Na tomto pracovišti nabízejí nejen samotnou chirurgickou úpravu nosní přepážky, ale zároveň jako jedno z mála pracovišť v ČR provádějí i estetickou korekci nosu, operaci nazývanou septorinoplastika (nebo rinoseptoplastika). Česky řečeno plastiku nosní přepážky a nosu zároveň.
Tento zákrok se považuje za jednu z nejtěžších operací v oblasti korektivní a plastické chirurgie, což je dáno velkou estetickou hodnotou nosu, jeho komplikovanou anatomií nosu i faktem, že dlouhodobý výsledek zákroku není úplně předvídatelný. Do půl roku se může situace vlivem hojení a jizvení vyvíjet, proměňovat tak, jak „pracuje“ samotný skelet (kostěná a chrupavčitá část nosu) či měkké tkáně. Pacienti jsou proto dlouhodobě sledováni.
Pacienti jsou přijímáni většinou pro dechové obtíže, které se zhoršují při sportu, při větší fyzické zátěži, ale i spánku natolik, že potřebují pomoc. Často to bývají následky úrazů. Postupně, s růstem nosu se potíže s dýcháním zhoršují. Může se však jednat i o pacienty, u nichž deformity vznikly geneticky a v průběhu růstu nosu, především v pubertě, se začnou výrazněji projevovat. Dalšími momenty, které pacienty obtěžují, jsou chronická rýma nebo i bolesti hlavy. Souvislost s častou nemocností, na niž si také pacienti stěžují, se nedá jasně prokázat, ale je pravda, že pokud se zrekonstruuje nos tak, aby správně fungoval, lépe „pracují“ i jeho běžné fyziologické funkce.
Pacienti, kteří podstupují operaci nosní přepážky, mají velmi často i zjevnou deformitu zevního nosu. Navzájem se totiž oba faktory ovlivňují. Vybočená nosní přepážka se projeví na vzhledu nosu (pokles nosního hřbetu – sedlovitá deformita, nepřirozený sklon, zahnutí do strany…), naopak deformity zevního nosu, například v oblasti chrupavčitého hřbetu nebo nosních křídel, zhoršují dýchání. Proto, pokud by se vyřešil jen jeden problém, nemusel by být výsledek takový, jaký se očekává.
Úprava nosní přepážky je ve vyspělých zemích běžná praxe a je jedno, jestli zákrok vede plastický chirurg nebo lékař s ORL specializací. Důležité je, aby byl dostatečně erudovaný a provedl zákrok kvalitně.Pro pacienty má toto řešení výhodu v tom, že při jedné narkóze, při jedné tamponádě nosu (po ne právě příjemném ucpání nosu) a fixaci zevního nosu, se vyřeší dva problémy najednou. Samozřejmě primární je funkčnost, tedy rekonstrukce nosního skeletu, estetická stránka je bonusem navíc.
„Pochopitelně vždy, když by došlo na rozhodování, prvořadá je funkce nosu. Pacienti jsou s touto možností a postupem seznámeni před operací, mohou se k zákroku vyjádřit. Respektujeme přání pacientů a obvykle se podaří najít cestu, jak odstranit potíže a zároveň se domluvit na přijatelné úpravě zevního nosu,“ komentuje primář Kaňa.
Nejnáročnější je první týden po operaci. První dva dny má pacient tamponádu, nemůže vůbec dýchat nosem, což většina z operovaných prožívá nejhůř. Nos uvnitř oteče, proto ani po odstranění tamponády není po dobu několika dnů dýchání snadné, nos je vhodné proplachovat solnými roztoky a opatrně čistit. Otoky také zasáhnou oční víčka zevní nos, oči, částečně i tváře. Obecně bolestivost není nijak významná, pro pacienty je skutečně nejnáročnější nedýchat nosem. S otoky a hematomy v obličeji musí počítat zhruba po dva týdny, tomu by měli přizpůsobit i návrat do zaměstnání a běžného života.
Asi po dvou až třech týdnech je stav stabilizovaný, kompletní zhojení však trvá podstatně déle. Výjimku tvoří těžká fyzická práce v prašném prostředí, samozřejmě kontaktní nebo extrémní sporty. Tady platí zákaz v řádu dvou i více měsíců. V každém případě je dobré zátěž zvyšovat postupně, nic nepřehánět.
Indikace k zákroku je výhodnější u mladší věkové kategorie (souvisí to s příznivějším a rychlejším hojením, chrupavčitý skelet je stále pružný, také kůže má dobrou schopnost regenerace), ale výjimkou nejsou dnes ani padesátníci a šedesátníci. Samozřejmě, pokud jsou zdraví. U dětí je situace jiná. Když zdravotní stav dovolí, čeká se do ukončení růstu, což je u dívek mezi 16. a 18. rokem, u chlapců trochu později: mezi 18. – 20. rokem věku. Existují případy, kdy potíže jsou tak velké, že operovat se musí i děti. Výhodné je provádět zákrok ještě před pubertou, ale zde je nutno počítat s určitým omezením použité operační techniky, aby se nenarušil růst nosu a střední obličejové etáže.
Jednodušších deformit nosních přepážek provedou na ORL klinice VFN kolem 300 ročně, těžších s rekonstrukcí zevního nosu asi 80. Dlouhodobý průměr je 60 až 70 náročných septorinoplastik ročně. Čekací doba pro pacienty je pouhé dva až tři měsíce. Zájemci o zákrok by měli mít doporučení od svých lékařů, ale mohou přijít i sami, ve VFN neodmítají nikoho. V případě potíží se stačí objednat přímo na oddělení ORL k vyšetření. Zákroky jsou schvalovány zdravotními pojišťovnami, samozřejmě na základě řádného zdůvodnění a schválení revizním lékařem. V takovém případě pacient zákrok a následnou péči nehradí. Dle TZ
