Medicína
Světový den nádorů krve – 28. květen
Hlavním tématem Olomouckých hematologických dnů, největšího hematologického kongresu, kam se sjede více než 700 specialistů z celé České republiky, budou otázky, zda existují věkové limity pro nasazení drahé léčby starším nemocným, kteří bojují s hematologickými nádory. Ty v tuzemsku zabijí více než 2 100 lidí ročně. Zatímco doposud lékaři nasazovali intenzivnější chemoterapii lidem do nejvýše 65 let věku, nyní se tato hranice posouvá. Z nové, cílené a biologické léčby, která stojí měsíčně i 250 tisíc korun, tak nově mohou profitovat i pacienti starší 70 let. Kongres letos bude zahájen symbolicky 28. května, což je Světový den nádorů krve.
„Průměrná doba dožití v České republice se každoročně zvyšuje až o 7 měsíců. Ženy se v průměru dožívají téměř 82 let a muži 76 let. Do roku 2030 bude přibližně 25 % populace starší 70 let. Lidé se tak svého nádoru v narůstajícím počtu případů dožijí. Na tento fakt musí reagovat i medicína,“ uvedl prezident sjezdu prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc. „Nové léky jsou výrazně účinnější, ale léčba je drahá. Stojíme tedy stále častěji před volbou, komu a kdy léky nasadit a kdy už je třeba protinádorová léčba neúčelná.“
Jedním z přednášejících bude i český římskokatolický kněz, teolog a přírodovědec Mgr. Marek Vácha, Ph.D. Jeho tématem budou etické aspekty futilní léčby, tedy kdy ještě léčit a kdy už ne. „Nikdy nemluvíme o ukončení léčby, protože léčbu neukončujeme nikdy. Spíše měníme léčbu kurativní na léčbu paliativní. Futilní, tedy zbytečná nebo marná léčba, nastává v případě, kdy jsme například tentýž postup již několikrát zkusili, ovšem bez výsledku.“
„Stávající léčba (chemoterapie) zatěžuje velmi často pacienta toxicitou v podobě útlumu kostní dřeně, poškození srdce, ledvin, plic, střeva, sliznic a infekcí. Její podání je proto limitováno věkem a stavem pacienta, resp. jeho přidruženými chorobami. Nové léky jsou cílené, výrazně méně toxické a především dobře tolerované i staršími pacienty. To znamená, že můžeme léčit mnohem více pacientů než doposud, jelikož věková hranice pacientů téměř neexistuje. Řada nádorů se stává „chronickým“ onemocněním, kdy je možné a nutné opakovat léčbu či terapii podávat dlouhodobě,“ říká prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc.
Kromě tohoto ústředního tématu bude na programu humanistická psychoterapie a formy práce s onkologickými pacienty či přístup k léčbě seniorů s akutními a chronickými leukémiemi. Součástí bude i setkání pacientů, které se uskuteční den před oficiálním začátkem konference. Tento rok je rovněž Pacientský den ve znamení výročí 20 let transplantací kostní dřeně na Hemato-onkologické klinice v Olomouci.
Mezi nejčastější hematologická onemocnění se řadí chronická lymfocytární leukémie, mnohočetný myelom, ne-hodgkinské lymfomy, myelodysplastický syndrom, akutní a chronická myeloidní leukémie či chronická myeloproliferativní onemocnění. Každý rok je v České republice nově diagnostikováno téměř 4 500 pacientů s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně. Ke konci roku 2014 žilo v ČR 30 712 osob s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně nebo s minulostí tohoto onemocnění.
Česká hematologická společnost ČLS JEP (ČHS) má v současnosti přes 1200 členů, sdružuje lékaře, vysokoškoláky nelékařských profesí, zdravotní sestry a laboranty z hematologických pracovišť. Hlavním úkolem ČHS je dbát o vysokou odbornou úroveň péče o nemocné s chorobami krvetvorby v souladu s rychle se rozvíjejícími novými léčebnými přístupy, které zcela revolučně změnily prognózu zejména u nemocných s nádory krvetvorby. Důležitým nástrojem, který umožňuje efektivně využít prostředků na velmi nákladnou terapii, je centralizace péče v Centrech vysoce specializované hematoonkologické péče, v Centrech pro poruchy hemostázy a v Centrech pro vzácná onemocnění krvetvorby
Nedílnou součástí činnosti ČHS je tvorba Doporučených léčebných postupů a pořádání národních odborných konferencí a seminářů. Velkou pozornost společnost věnuje podpoře občanských sdružení nemocných s chorobami krvetvorby. Dle TZ
