Děti
Den dětské onkologie – 18. únor
Zatímco v 60. letech se vyléčila pouze 3 procenta dětských onkologických pacientů, dnes dosahuje úspěšnost u většiny typů nádorů 80 procent i více. Přesto je pořád co zlepšovat. Mnohdy chybí léky určené pro děti a zkoušené v klinickém hodnocení s dětskými pacienty. Situaci by mohl zlepšit celoevropský systém pro sdílení dat z klinických hodnocení. Na dětské pacienty a problematiku léků pro děti upozorňuje Den dětské onkologie.
Nádory u dětí jsou naštěstí poměrně vzácné. „V České republice onemocní každoročně okolo 350 dětí. Většině z nich naštěstí dnes již dokážeme pomoci,“ říká dětská onkoložka MUDr. Lucie Hrdličková z Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole. Vyléčené děti však podle ní ještě nemají vždycky zcela vyhráno. Podle různých zdrojů trpí v Evropě mezi dvaceti a čtyřiceti procenty bývalých dětských onkologických pacientů pozdními následky léčby.
V rámci Dne dětské onkologie vyjde v sobotu 18. 2. 2017 v šest hodin večer od Národního divadla v Praze lampionový průvod na Václavské náměstí, kde program bude pokračovat hudebním vystoupením. V některých městech České republiky budou význačné budovy na podporu akce nasvíceny zlatým světlem.
Dětská onkologie se od onkologické léčby u dospělých v mnoha ohledech liší. Děti nejčastěji trpí jinými typy nádorů než dospělí. Na prvních místech se objevují leukémie, nádory mozku a míchy a nádory vycházející z mízního systému. (U dospělých mužů vedou nádory plic a následně nádory prostaty, u žen nádory prsu. Obecně jsou časté nádory trávicího ústrojí - z hlediska incidence rakoviny tlustého střeva má Česká republika prvenství v Evropě, či kožní melanomy.) Zatímco vznik řady druhů nádorů u dospělých mívá přímou souvislost s životním stylem, u dětí jsou většinou přítomny genetické předpoklady.
Pro vzácnosti onkologických nemocí u dětí není snadné provádět v dostatečné míře potřebná klinická hodnocení, která jsou však nezbytná pro zdárný vývoj nových léků. Nedostatek informací o vlivu léků na vývojově, fyzicky i psychicky zcela odlišné pacienty může vést k vystavení dětských pacientů nepředpokládaným vedlejším účinkům. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu se k akci Den dětské onkologie připojuje.
Lékaři v případě neexistence léku schváleného pro děti někdy sahají k lékům pro dospělé, mimo oficiální indikaci (jde o použití takzvaně off-label). Není to nic nelegálního, ale samozřejmě nejde o ideální stav. Lékař je tím také nucen vzít odpovědnost za případné potíže na sebe.
Posunout dopředu vývoj nových léků určených pro dětské pacienty může pomoci nyní otevřená desátá výzva IMI 2 (Innovative Medicines Initiative 2). Jde o iniciativu Evropské unie a farmaceutických firem, která má podpořit výzkum v členských státech a propojovat malé a střední firmy s akademickými pracovišti. Pomoc tedy může být přidělena i českým vědcům a firmám.
V aktuální výzvě, otevřené do 28. března 2017, je vyčleněna částka v hodnotě 9,4 miliard korun. „Jedním z aktuálních témat výzvy je vytvoření celoevropské sítě pro klinická hodnocení léčiv pro děti. Z toho zhruba 1,8 mld. korun přímé podpory z Evropské unie a srovnatelná pomoc v podobě dat, výsledků studií a podobně od společností je vyčleněna právě na tuto síť. Projekt je vypsán jako šestiletý a měl by přispět k tomu, aby více léků používaných v léčbě dětí bylo pro tuto věkovou skupinu oficiálně vyzkoušeno z hlediska účinnosti a bezpečnosti.“
Fakta: Nádorové onemocnění v ČR postihne každoročně zhruba 350 dětí a adolescentů. U dětí je nejčastější příčinou úmrtí hned za úrazy. U dětí se nádory projevují obvykle jinak než u dospělých – rostou rychleji a dříve metastazují, zároveň však lépe reagují na ozařování a chemoterapii. Léčba u dětí zahrnuje chirurgická řešení, chemoterapii, radioterapii i podpůrnou léčbu, transplantace krvetvorných buněk, biologickou léčbu či imunoterapii, která ovlivňuje imunitní systém dítěte tak, aby dokázal rakovinné buňky sám zlikvidovat
V letech 1995 až 2006 byla jen necelá třetina všech v EU nově registrovaných léků (tedy nejen onkologických) přímo určena i pro léčbu dětí. Polovina léčiv užívaných k léčbě dětských pacientů ještě zhruba před deseti lety nebyla u dětí testována.
Farmaceutické firmy se snaží tuto situaci kompenzovat. Podle statistik Evropské unie vzrostl počet exkluzivních pediatrických klinických hodnocení (tedy těch, v nichž jsou všichni účastníci mladší 18 let) za posledních 10 let téměř 2,5krát. Také podíl pediatrických hodnocení (těch, v nichž je minimálně jeden účastník mladší 18 let) na celkovém počtu provedených klinických hodnocení stoupá: zatímco v roce 2006 tvořily 8 %, do roku 2016 stoupnul podíl na 18 %.[1] TZ.
[1]https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/files/paediatrics/2015_annual_report.pdf
