Neplodnost

Je jim mezi 20 a 26 lety a studují vysokou školu, případně ji nedávno dokončily. Vlastní dítě zatím nechtějí, ale prokazují obrovskou službu ženám, které by bez jejich pomoci potomka nikdy neměly. Nejlepšími dárkyněmi vajíček bývají dívky, které jsou v pohodě a berou život s humorem.

Během první návštěvy dárcovského centra čeká dárkyni rozhovor, při kterém se zjišťuje, zda je pro darování vhodná. „Zkušenost je, že ta nejkvalitnější vajíčka mívají dívky, které jsou v pohodě, netrpí komplexy a berou život s humorem, zároveň jsou přirozeně ženské a přiměřeně o sebe pečují,“ vysvětluje Mgr. Michaela Šilhavá, šéfka dárcovského programu institutu reprodukční medicíny Unica. Zájemkyně o darování se během úvodní schůzky zároveň dozví, co přesně ji čeká. Pokud je náznak pochybností, je doporučeno, ať si dívka vše znovu rozmyslí!

Vhodná a pro darování pevně rozhodnutá dárkyně, absolvuje krevní odběry. Při nich se zjišťují hladiny ženských hormonů, vyšetřují se infekční přenosné choroby, jako je HIV, kapavka, žloutenka typu B a C a syfilis, provádějí se genetické testy a zjišťuje se krevní skupina. Vyšetření je výhodné i pro dárkyni, protože se ujistí, že je zdravá. Následuje gynekologické vyšetření a zařazení do dárcovského programu. Dárkyní může být žena ve věku 19 až 29 let, která má minimálně středoškolské vzdělání, BMI pod 28, není závislá na drogách, alkoholu ani cigaretách, je přiměřeně psychicky odolná a veškerá genetická, endokrinologická a gynekologická vyšetření má zcela v pořádku. Podle svého menstruačního cyklu dárkyně zahajuje stimulaci vaječníků, přičemž je neustále pod kontrolou lékařů a absolvuje několikrát ultrazvukové vyšetření. Dříve během stimulace hrozil hyperstimulační syndrom, který se však dnes již díky nižším a na míru stanoveným dávkám léků prakticky nevyskytuje. Lékař pak podle ultrazvukového vyšetření zjišťuje, který den je pro odběr vajíček nejvhodnější.

Den před zákrokem by dárkyně měla jíst jen lehkou stravu a nepít alkohol, v den odběru nesmí od půlnoci nic jíst ani pít kvůli krátké anestezii. Samotný zákrok probíhá v celkové narkóze a trvá zhruba 20 minut. Vyžaduje precizní manuální práci lékaře, který z povrchu vaječníku postupně odebírá jednotlivé folikuly. Po zákroku odpočívá dárkyně ještě dvě až tři hodiny na lůžku, přičemž je neustále pod kontrolou lékaře a sestry. Poté odchází domů.

Americká společnost pro reprodukční medicínu nedávno také vydala doporučení, že je pro dárkyni bezpečné darovat vajíčka maximálně šestkrát za život. České kliniky ale v praxi obvykle doporučují menší počet cyklů, obvykle tři až čtyři.Vajíčka od dárkyní poté „odcházejí“ k příjemkyním.

 Protože je v Česku darování anonymní, tyto ženy se nikdy nesetkají ani se o sobě nedozví žádné konkrétní informace. Příjemkyně zná krevní skupinu, výšku a váhu dárkyně. Pokud se zeptá na zaměření dárkyně, vždy jí sdělíme, jaký obor studuje, nebo jakou dělá práci. Některé ženy chtějí o dárkyni zjistit co nejvíce informací, třeba jaké má koníčky, jiné se neptají. Každopádně dárkyně není nikde uvedená a příjemkyně ani není povinna kdekoliv uvádět, že má dítě z darovaného vajíčka.

Osobou, která zná obě strany, vždy se snaží nabídnout příjemkyni vajíčka od takové dárkyně, která je jí podobná jednak fyzicky, jednak i osobnostně, je vystudovaná psychoterapeutka a má také výcvik v biodynamické psychoterapii. Velmi intenzivně se zabývá i psychosomatikou. Snaží se dárkyním i příjemkyním plně porozumět. Jedná se především o velice instinktivní a intimní záležitost. Darování je v Česku bezplatné, dárkyně má ale nárok na úhradu nákladů na cestovné a ztrátu času. Dle TZ.

www.unica.cz

www.im-pr.cz

Tweet