Žloutenka

Žloutenka typu C ohrožuje více lidí, než se očekávalo - studie


Kategorie: Aktuality Žloutenka 
04.duben 2016

Dle TZ z 30. března 2016 žloutenka tohoto typu dlouho nemá žádné příznaky, může však nenávratně poškodit játra. Natolik je zákeřná. Výsledky nejnovější studie, která byla provedena Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, navíc ukazují, že mezi dospělými v ČR je případů této nebezpečné nemoci více, než kolik jich odborníci očekávali. Chronickou formou žloutenky C například trpí více než 80 000 Čechů. Naději na úplné uzdravení pacientům dává nová metoda léčby. 

Žloutenka typu C je vůbec nejzávažnějším druhem žloutenky. Není možné se proti ní očkovat, její konečná fáze je přitom v současnosti nejčastějším důvodem transplantace jater. Podle údajů Světové zdravotnické organizace jí na celém světe trpí 130 až 150 milionů lidí. Varovná jsou i aktuální data o výskytu žloutenky typu C v  České republice. Jak vyplývá z nové studie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, počet skutečně nakažených výrazně převyšuje počet nahlášených případů. (Studie byla provedena v průběhu roku 2015 v Hradci Králové, Brně a Českých Budějovicích. Byly vyšetřeny 3 tisíce osob ve věkovém rozmezí od 18 do 90 let.)

 Výskyt žloutenky C mezi dospělými dle studie činí 1,67 %, u chronické formy tohoto onemocnění se jedná o 0,93 %. V přepočtu na celou populaci jde o 140 tisíc dospělých osob, které prodělaly onemocnění žloutenkou C. Více než 80 tisíc z nich tvoří lidé, kteří s touto infekcí žijí, často aniž by si to uvědomovali. Ve srovnání s posledními daty Státního zdravotního ústavu z roku 2001 je to téměř osminásobný nárůst. 

„Nejvíce chronicky nemocných žloutenkou typu C se vyskytuje ve věkových kategoriích 30 až 44 let a 18 až 29 let. Jelikož se tato nemoc dlouho nemusí vůbec projevit, je možné, že většina nemocných ani neví, že se nakazila,“ upozorňuje autor studie prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Přenos hepatitidy C je možný primárně krví, velmi vzácně také během porodu z nakažené matky na dítě. S vysokým rizikem přenosu žloutenky C se potýkají zejména narkomani používající nesterilní jehly. Rizikové však může být i tetování či piercing, pokud byly provedeny v amatérských podmínkách. Zvláštní skupinu tvoří lidé, kteří obdrželi krevní transfuzi před rokem 1992, kdy ještě nebyl znám virus hepatitidy C a  krevní produkty proto nebyly testovány.

Nejnovější metodou léčby žloutenky typu C jsou speciální tablety, které dokáží organismus zbavit viru mnohem rychleji a šetrněji než doposud používané postupy.  „Prostřednictvím tabletek lze většinou nemocného plně uzdravit do 3 měsíců. Úspěšnost takové léčby se pohybuje mezi  95 až 100 %. V hepatologii jde o velký zlom,“ vysvětluje předseda České hepatologické společnosti prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.

Počínající onemocnění lze rozpoznat, pokud se člověk cítí více unaven, trpí poruchami spánku nebo přechodnou ztrátou chuti k jídlu. Příznakem žloutenky C může být i napětí v pravém podžebří, trávící obtíže, svědění kůže či její žluté zabarvení. Pacienti se mohou na žloutenku typu C nechat laboratorně testovat u svého lékaře. V řadě případů však toto onemocnění lékaři odhalí během zcela jiného vyšetření.

Neléčená hepatitida C přitom může mít pro pacienta vážné, někdy až fatální následky. Výjimkou není trvalé zjizvení jater, v horších případech také cirhóza nebo rakovina. Léčba doposud probíhala pomocí interferonu v kombinaci s přímo působícími antivirotiky. Interferon dokáže hubit viry a zastavit jejich množení, v pacientech však budí obavy. K léčbě interferonem patří příznaky podobné chřipce, poruchy funkce štítné žlázy, krevní poruchy, vyrážky nebo dočasná ztráta vlasů. Řada pacientů navíc musela takovou léčbu prodělat opakovaně, než se viru skutečně zbavila. Části z nich se to nepodařilo nikdy. V tomto směru tedy nové léky představují pro pacienty velký přínos.   

www.bisonrose.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová