Medicína

Koncem listopadu 2013 proběhla v ČR podruhé akce pod shora uvedeným názvem, v anglické verzi 2nd Czech Salt Awareness Week 2013. Obsahovala nejdůležitější úkoly navrhované a sledované WHO. Akci podpořila Česká kancelář WHO, Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav. Také v letošním roce v týdnu od 15. prosince 2014 bude pozornost věnována problematice škodlivosti nadměrného příjmu soli.

Již dlouho je známý vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí. V historii lidstva byl příjem soli podstatně nižší než dnes (před více než 5000 lety se pohyboval okolo 1g/osobu/den!). Dnes se v ČR odhaduje příjem soli okolo 14-15g soli/osobu a den. Přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje příjem okolo 5g soli/den! Ve vyspělých zemích je asi u 1/3 populace zvýšený krevní tlak (hypertenze), v ČR jsou poslední údaje ještě vyšší, např. u mužů je hypertenze přítomna asi u poloviny dospělých mužů a asi u 35 % dospělých žen. Nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí u dospělé populace jsou choroby srdce a cév, u nich je hypertenze považována za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Zbytečně vysoký příjem soli významně zvyšuje riziko komplikací hypertenze – především náhlých mozkových příhod (mozková mrtvice), méně, ale i tak významně, riziko srdečních koronárních příhod (infarkt). Rizikoví jsou především jedinci, u kterých je již významně krevní tlak (TK) zvýšen. Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku, to je důvod, proč se dnes problematikou zabývají i pediatři! Studie provedené ve spolupráci mezi Zdravotně-sociální fakultou v Českých Budějovicích a Českou pediatrickou společností ukázaly, že zvláště u dorostenců obou pohlaví je často přítomen „vysoce normální“ krevní tlak (dnes se používá rovněž názvu prehypertenze) nebo dokonce již jasná hypertenze. V obou případech je zvýšený TK často spojen s nadváhou nebo obezitou. Percentilové grafy pro hodnocení TK jsou součástí přílohy Zdravotního a očkovacího průkaze dítěte a mladistvého. Měřit krevní tlak u dětí a hlavně dorostu se doporučuje především v rodinách, kde je přítomna hypertenze u rodičů a prarodičů, event. sourozenců. Nejvíce soli přijímáme v potravinách, které kupujeme v obchodech (asi okolo 75-80 %, denní dávky), možná překvapí, že značná část soli je např. obsažena v pečivu! Pouze menší dávka je dána přídavkem soli při vaření a při dosolování jídel doma na stole při jídle. Světová zdravotnická organizace (WHO) v poslední době intenzivně upozorňuje na problém vysoké konzumace soli ve vyspělých zemích. Žádá jednotlivé země, aby na etiketách potravinářských výrobků byl standardně uváděn nejen obsah kalorií, podíl živin, ale i množství obsažené soli v gramech, což podporuje i Evropská unie. Pokud je v označení uveden obsah sodíku v g nebo mg, je třeba jej násobit indexem cca 2.4, abychom se dostali ke gramům soli! V řadě vyspělých zemí se cílenými masmediálními kampaněmi podařilo snížit příjem soli a tím i riziko shora uvedených nemocí a jejich komplikací. Mezi ty méně známé komplikace provázející vysoký příjem soli patří i nádory žaludku, onemocnění ledvin a osteoporóza (řídnutí kostí). Profesor Graham McGregor (London), který se problematikou hypertenze dlouhodobě zabývá, (organizuje kampaně upozorňující na zbytečně vysokou konzumaci soli ve Velké Británii (UK) i jinde ve světě: Consensus Action on Salt and Health (CASH) a World Action on Salt and Health (WASH). Cílenými kampaněmi podporovanými vládou se např. podařilo v UK snížit příjem soli na cca 8g/ na osobu/den), byl rovněž hostem v roce 2013 v Praze. Odborný seminář v Praze k uvedenému tématu bude 16. 12. 2014 V Lékařském domě. Studie provedené v rámci Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích u dorostenců s vysoce normálním TK (prehypertenzí) ukázaly, že lze i během krátké doby dietními opatřeními (tzv. DASH dieta) významně TK snížit. Celosvětově se doporučuje tato dieta DASH (z anglického Dietary Approach to Stop Hypertension = Dietními opatřeními zastavit hypertenzi). Viz např.: http://www.tlukotsrdce.cz/vyziva-a-recepty/co-znamena-dieta-dash-aneb-jak-krotit-krevni-tlak-bez-pilulek Státní zdravotní ústav otevře brzy svou webovou stránku: www.mene-solit.cz kde bude možno najít řadu dalších informací, včetně zpráv WHO, zkušeností s omezování konzumace soli ze zahraničí, atd. Vysoký příjem soli v oblasti 14 - 15 g/osobu/den prokázaný v ČR nepochybně zvyšuje významně riziko hypertenze a tím i jejích komplikací, např. mozkové mrtvice a infarktu. Nadměrný příjem sodíku (natria), který tvoří 40 % složení kuchyňské soli, je do určité míry vyvažován zvýšeným příjmem draslíku (kalia). Draslík je obsažen především v zelenině a ovoci, tedy diety typu DASH zvyšují jeho dodávku a současně vedou k nižší kalorické dodávce, snižuje se tak i riziko obezity. Úkolem lékařů, odborníků na výživu, pracovníků ve veřejném stravování, rezortu ministerstva zdravotnictví, zemědělství, vlády a parlamentu ČR musí být v blízké budoucnosti především podpora snah o postupné snižování obsahu soli v komerčně dodávaných potravinách. Podstatné je i dlouhodobé informování laické veřejnosti, že sůl je sice životně důležitá, ale v přiměřeném množství – u dospělých i u dětí. A i zdánlivě malý pokles TK v rozsahu několika mmHg je již spojen s významným snížením rizika mrtvice a infarktu. Bez soli by nebylo života, pro udržování životních procesů je nenahraditelná, ale přitom musí platit i zde – všeho s mírou!! A tato míra je bohužel v České republice významně překračována a proto je logické, že nastal „time for action“. Dle TZ zpracované odborníky České pediatrické společnosti a Zdravotně sociální fakulty JU České Budějovice. .

Tweet