Problémy s alkoholem

Odborníci 7. dubna 2025 představili Výzvu politikům k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu. Stalo se tak při příležitosti Světového dne zdraví. Experti tím reagují na alarmující dopady nadměrné konzumace alkoholu v Česku a nabízejí konkrétní řešení založená na datech a ověřené zahraniční praxi. Hlavními iniciátory jsou think tanky Ministr zdraví a Racionální politiky závislostí společně s českou pobočkou WHO. Celkem Výzvu podpořilo 25 renomovaných institucí, primárně z oblasti zdravotnictví, prevence či adiktologie včetně České lékařské komory.

Konzumace alkoholu představuje významné zdravotní riziko, negativně dopadá ale i na státní rozpočet a ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu dosáhly v roce 2021 podle expertních odhadů 43,4 miliard korun, tedy 0,69 % HDP. Ukázala to nová studie think tanku Ministr zdraví na portále Data o zdraví, která jako jediná pracuje s nejaktuálnějšími dostupnými údaji. Největší výdaje se pojily s poklesem pracovní produktivity, zátěží zdravotního systému, kriminalitou a nutností sociální podpory.

Češi si už častěji uvědomují, že alkohol nemusí být nezbytnou součástí jejich života. Potvrdil to i letošní 13. ročník kampaně Suchej únor. Měsíc bez alkoholu si vyzkoušelo 22 procent dospělých (o 5 procentních bodů více oproti roku 2024), což v přepočtu může být více než 1 600 000 lidí. Tento trend ukazuje na rostoucí zájem o vědomý přístup ke konzumaci alkoholu a zdravější životní styl.

Alkohol je běžnou součástí společenského života, která k oslavám, večírkům a nejrůznějším akcím už i patří. Ale mimo přechodného pocitu štěstí má také nežádoucí dopad na organismus.  U příležitosti každoroční akce suchého února je dobré si připomenout, jaké procesy se v těle po požití alkoholu odehrávají, proč je třeba v pití zohlednit i genetické predispozice a jaká pozitiva může přinést dočasná nebo úplná abstinence.

Je to pouze necelý měsíc, kdy i v České republice skončila tradiční osvětová akce s názvem „Suchej únor“. Jedná se o známou kampaň pořádanou stejnojmennou organizací, která podporuje pozitivní osobní zkušenost s měsíční abstinencí od alkoholu. Pro někoho zdánlivě nevýznamný trend pořádání této akce však má svou podstatu. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti v ČR žije více než milion Čechů za hranou rizikového pití. V roce 2022 tento počet činil „pouze“ 900 tisíc lidí.

Alkohol patří ve vyspělých zemích, včetně České republiky k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Že alkohol škodí zdraví vědí už děti na základní škole. Přesto Češi vypijí kolem 160 litrů alkoholických nápojů na obyvatele za rok, což je něco okolo 11 litrů čistého alkoholu na osobu. Proti častějšímu pití alkoholu pomůže například zcela vynechání pití aspoň na jeden měsíc a třeba to může být i únor.

Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. Výzkum přibližuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) pokračuje ve spolupráci s obchodními řetězci v podpoře zodpovědného pití alkoholu prostřednictvím projektu „Člověče, nezlob se!“. Preventivní program od roku 2013 pomáhá vzdělávat zaměstnance v maloobchodě, aby neprodávali alkohol mladistvým. Letos se ho nově účastní obchodní řetězec Tesco, který v tomto duchu proškolí přes dva tisíce zaměstnanců ze dvou stovek prodejen.

Doktor Holger J. Sorenson se svými kolegy z kodaňské univerzity zjistil, že časné ukončení kojení spolu s ostatními faktory může působit predispozičně na alkoholismus v dospělosti. Výsledky studie vědci uveřejnili v dubnovém čísle časopisu American Journal of Psychiatry.

Alkoholismus patří mezi nejzávažnější a nejrozšířenější formy návyků. Samozřejmě, že ne každé požívání alkoholických nápojů lze nazvat alkoholismem. O něm hovoříme tehdy, dosáhne-li závislost na alkoholu takového stupně, že škodí buď jedinci, společnosti nebo oběma.