Problémy s alkoholem

Zabiják jménem alkohol. Při dlouhodobém užívání způsobuje řadu závažných onemocnění. Česká republika patří dlouhodobě ke státům s vysokou konzumací alkoholu. Právě jeho nadměrná konzumace může ročně podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za 6 až 7 tisíc úmrtí. Všeobecná zdravotní pojišťovna eviduje za posledních pět let každý rok 10 tisíc hospitalizovaných klientů pro onemocnění způsobená alkoholem. K měsíci bez alkoholu vyzývá každoročně Čechy osvětová kampaň Suchej únor.

Tzv. suchý únor je hezká myšlenka, ale proč ji omezovat jenom na měsíc, když stále více studií potvrzuje, že škodlivé je jakékoliv množství alkoholu! Citlivé téma, protože česká kultura je s alkoholem historicky úzce spojená. Pivo, víno, pálenky… Ale čísla!

Téměř dvě třetiny Čechů podporují zpřísnění regulace alkoholu. Vyplývá to z nového průzkumu think tanku Ministr zdraví, který realizovala agentura Behavio. Více než 70 %  veřejnosti by uvítalo omezení reklamy na alkohol – zákaz propagace na akcích pro mladistvé, vysílání spotů v TV a rádiu jen v noci nebo tvrdší pravidla pro digitální a venkovní reklamu. Většina je i pro zákaz reklamy na sportovních a kulturních akcích, omezení prodeje na pumpách, v automatech či u škol, povinné varovné etikety a zrušení daňové výjimky pro tichá vína a cidery.

Odborníci 7. dubna 2025 představili Výzvu politikům k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu. Stalo se tak při příležitosti Světového dne zdraví. Experti tím reagují na alarmující dopady nadměrné konzumace alkoholu v Česku a nabízejí konkrétní řešení založená na datech a ověřené zahraniční praxi. Hlavními iniciátory jsou think tanky Ministr zdraví a Racionální politiky závislostí společně s českou pobočkou WHO. Celkem Výzvu podpořilo 25 renomovaných institucí, primárně z oblasti zdravotnictví, prevence či adiktologie včetně České lékařské komory.

Konzumace alkoholu představuje významné zdravotní riziko, negativně dopadá ale i na státní rozpočet a ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu dosáhly v roce 2021 podle expertních odhadů 43,4 miliard korun, tedy 0,69 % HDP. Ukázala to nová studie think tanku Ministr zdraví na portále Data o zdraví, která jako jediná pracuje s nejaktuálnějšími dostupnými údaji. Největší výdaje se pojily s poklesem pracovní produktivity, zátěží zdravotního systému, kriminalitou a nutností sociální podpory.

Češi si už častěji uvědomují, že alkohol nemusí být nezbytnou součástí jejich života. Potvrdil to i letošní 13. ročník kampaně Suchej únor. Měsíc bez alkoholu si vyzkoušelo 22 procent dospělých (o 5 procentních bodů více oproti roku 2024), což v přepočtu může být více než 1 600 000 lidí. Tento trend ukazuje na rostoucí zájem o vědomý přístup ke konzumaci alkoholu a zdravější životní styl.

Alkohol je běžnou součástí společenského života, která k oslavám, večírkům a nejrůznějším akcím už i patří. Ale mimo přechodného pocitu štěstí má také nežádoucí dopad na organismus.  U příležitosti každoroční akce suchého února je dobré si připomenout, jaké procesy se v těle po požití alkoholu odehrávají, proč je třeba v pití zohlednit i genetické predispozice a jaká pozitiva může přinést dočasná nebo úplná abstinence.

Je to pouze necelý měsíc, kdy i v České republice skončila tradiční osvětová akce s názvem „Suchej únor“. Jedná se o známou kampaň pořádanou stejnojmennou organizací, která podporuje pozitivní osobní zkušenost s měsíční abstinencí od alkoholu. Pro někoho zdánlivě nevýznamný trend pořádání této akce však má svou podstatu. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti v ČR žije více než milion Čechů za hranou rizikového pití. V roce 2022 tento počet činil „pouze“ 900 tisíc lidí.

Alkohol patří ve vyspělých zemích, včetně České republiky k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Že alkohol škodí zdraví vědí už děti na základní škole. Přesto Češi vypijí kolem 160 litrů alkoholických nápojů na obyvatele za rok, což je něco okolo 11 litrů čistého alkoholu na osobu. Proti častějšímu pití alkoholu pomůže například zcela vynechání pití aspoň na jeden měsíc a třeba to může být i únor.

Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. Výzkum přibližuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.