Dnešní strava

Článek nově publikovaný ve vědeckém časopise o výživě Frontiers in Nutrition odhaluje, že strava mnoha obyvatel Evropské unie nepokrývá denní doporučené dávky základních vitaminů a minerálů. To podtrhuje význam přijímání doplňků stravy pro zaplnění těchto mezer ve výživě.

Zapomeňte na počítání kalorií a módní diety. Trendem letošního roku je tzv. „mitochondriální stravování“, které zjišťuje, z čeho naše tělo skutečně získává energii.

Goji, acai, aloe vera nebo moringa – příklady tzv. superpotravin, které se staly synonymem moderního přístupu ve zdravé výživě. Ačkoliv jsou výživové hodnoty těchto surovin skutečně zajímavé, velmi často je jejich přínos srovnatelný s běžně dostupnými potravinami, které jsou v každé domácnosti. Ale  strava bohatá jen na superpotraviny nestačí.

O významu základních vitamínů a minerálů pro lidský organismus dnes už ví snad každý. Jak je to však u méně známých aktivních látek, které příroda rovněž nabízí? Adaptogeny a antioxidanty hrají klíčovou roli v mnoha biologických procesech, přesto o jejich skutečném přínosu ví jen hrstka zasvěcených. Lidé si je často pletou a nejsou si jistí, jaký je mezi nimi rozdíl. Přitom jsou to právě tyto látky, které nás chrání před buněčným poškozením a pomáhají tělu zvládat stres – ať už psychický, fyzický, nebo emocionální!

Mléko bývá ve společnosti často démonizováno. Nezřídka, že jeho konzumace je nejen nezdravá, ale dokonce i zdraví nebezpečná. Přitom mléko a mléčné výrobky jsou pro lidský organismus velmi důležité. Nejenže obsahují všechny tři základní živiny, jako jsou sacharidy, tuky a bílkoviny, ale jsou také důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, a především vápníku s fosforem, tolik potřebných pro zdravý vývoj kostí a zubů. Součástí jídelníčku jsou navíc už od nepaměti. Svou významnou roli hrají ve všech fázích života – od narození až po stáří.

Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) je jednoduchý výpočetní nástroj, který by nám měl ukázat, jaká je naše ideální hmotnost. Využívá k tomu poměr tělesných proporcí, jako jsou výška a váha, které po zadání do matematického vzorečku ukáží číslo a podle toho se získá představa o škále hmotnosti.

Bušení srdce, nemožnost popadnout dech, slabost, obrovská únava, zhoršení stávající choroby – to jsou příznaky nedostatku zásobního železa v krvi, kterým trpí téměř polovina lidí se srdečním selháním. Zatímco zdraví lidé se mohou nedostatek železa pokusit dohnat krvavým steakem, tofu nebo hořkou čokoládou, lidem s nemocným srdcem je často třeba dodat železo přímo do krevního oběhu. Z potravin ani z doplňků stravy jej dostatečně nevstřebají.

V České republice chystá ministerstvo zemědělství legislativní úpravy, které mají zařadit biopotraviny – produkty ekologického zemědělství – do veřejného stravování. Tato iniciativa se dá považovat za správný krok k systematickému odbytu potravin z ekologické produkce, jež má stát možnost zavést. Plánované změny se ovšem týkají pouze státních institucí, které přijímají dodavatele v rámci veřejné zakázkové soutěže. Chystaný plán se netýká škol, protože školní jídelny v ČR nejsou vázány na výběrová řízení, a tudíž se na ně novelizace zákona se zařazením biopotravin do stravování nevztahuje.

Češi se stále více zajímají o původ jídla, které konzumují. Často ale nevědí, kde nakoupit potraviny v bio kvalitě a jak je poznat.

Environmental Working Group (EWG,) organizace zaměřující se na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % zemědělských produktů obsahuje pozůstatky škodlivých pesticidů.