Funkční sexuální poruchy žen

Zajímavé setkání se sexuoložkou a gynekoložkou proběhlo koncem července 2007 v Praze na neobvyklé téma znalostí žen o vlastním těle. Přestože je pochva (vagina) symbolem ženské sexuality a plodnosti, skrývá v sobě stále dědictví mnoha staletí, kdy představovala tajemný orgán, patřící k nejtabuizovanějším místům těla. A přestože od doby sexuální revoluce v 60. letech minulého století se vnímání vaginy výrazně zlepšilo, stále není ideální.

Blízké sousedství pohlavní a močové soustavy je příčinou občasných urologických potíží vzniklých v souvislosti s pohlavním životem.

Falometrie je diagnostická metoda, která spočívá v měření změn objemu penisu či prokrvení vulvy v závislosti na sexuálních podnětech různého charakteru.

Porucha sexuální funkce může provázet ženu už od samotných počátků pohlavního života.

Sexualita je jedním z největších mystérií života. Není divu, že po staletí se na tuto součást naší existence hromadily spousty předsudků, sexuální funkce byly úzkostlivě tajeny a rovněž o jejich poruchách se většinou nehovořilo ani v intimním prostředí lékařských ordinací.

Nepříjemné pocity při souloži – dyspareunie a bolestivé pocity – algopareunie se někdy od sebe nedají přesně odlišit.

Snad nejčastější funkční sexuální poruchou je pohlavní chladnost, dříve nazývaná frigiditou.

Tato porucha velice úzce souvisí s nízkou sexuální apetencí, projevuje se nedostatkem tělesných příznaků vedoucích k sexuálnímu vzrušení.

Pocit sexuálního vyvrcholení u ženy je ve srovnání s mužem různorodější, často také úplně chybějící.

Pohlavní styk může být doprovázen rozličnými psychosomatickými příznaky, často bez zjistitelné tělesné příčiny.