Deprese

Návrat do režimu, pracovní vytížení, schůzky a další povinnosti vytváří velký nápor a zátěž organismu. Důležité však je nedat se vzniklými stavy vytvářejícími stres pohltit. Pokud se totiž krátkodobé vypětí stane chronickým a dlouhodobým stavem, znamená to ztrátu kontroly nad signály těla. Vzniká vyšší riziko zdravotních problémů, organismus je přetížený. A zde by měl nastat tzv. hormetický efekt.

Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Působí mile, pracuje naplno, vesele konverzuje. Přesto uvnitř prožívá každodenní pocit vyčerpání, prázdnoty a ztráty smyslu. Tak vypadá takzvaná usměvavá deprese – stav, kdy člověk své potíže pečlivě skrývá za veselou maskou. Jeho okolí tak často problémy nezaznamená, a než přijde potřebná pomoc, může být pozdě. „Úsměv může být způsob obrany, za kterým se skrývá utrpení. Člověk má pocit, že jeho trápení nikdy neskončí. Beznaděj pak může vést k myšlenkám na smrt jako vysvobození,“ upozorňuje psychoterapeutka Mgr. Jiřina Maršálková. V komentáři vysvětluje, jak smiling depression rozpoznat, proč je tak zrádná a jak může pomoci online terapie.

Říjen je nejen měsícem prevence rakoviny prsu, ale také měsícem duševního zdraví. Psychické obtíže se týkají značné části české populace, přesto se o nich veřejně příliš nemluví. V některých případech jsou dokonce stále tabu.

Psychické zdraví je stejně důležité jako to fyzické, přesto se o něm stále příliš otevřeně nehovoří. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má zkušenost s duševní poruchou každý osmý člověk na světě, v Evropě pak každý druhý.V České republice se odhaduje, že se s psychickými obtížemi potýká téměř 15 % populace. Skutečná čísla mohou být ale daleko vyšší, protože velká část osob odbornou pomoc nevyhledá z obav negativních předsudků.

Zájem o příspěvek na psychosociální podporu rok od roku roste. Celkem jej od spuštění programu v roce 2021 čerpalo už 60 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jen vloni o něj žádalo přes 21 tisíc lidí, z toho téměř 2 500 dětí a mladistvých do 18 let. Tiskovou zprávu vydává VZP při příležitosti Světového dne duševního zdraví.

Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který přichází náhle bez jasné příčiny. Objevuje se zčistajasna. Doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost.

Pro mnohé je dnešní doba uspěchaná, je stále méně času, po covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině je život náročnější, nastupuje stres a úzkost. A ne každý má dostatek času a prostoru věnovat se sobě, svým pocitům a efektivnímu odpočinku. Tento trend je vidět v celé společnosti a bohužel se odráží ve zhoršení psychické pohody a psychického zdraví i dětí.

V Míčovně Pražského hradu se uskutečnila v červnu 2025 konference s názvem Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Zvyšování odolnosti společnosti a zvládání následků válečných traumat – Česko jako lídrí EU? Země napříč Evropou čelí narůstající psychické zátěži, kterou způsobila série bezprecedentních krizí – pandemie COVID-19, válka na Ukrajině a další události odhalily zásadní slabiny v podpoře duševního zdraví na individuální i systémové úrovni. Česko, soused a silný podporovatel Ukrajiny intenzivně reaguje na tuto realitu. Vlna solidarity posunuly problematiku duševního zdraví do popředí.

Poslanecká sněmovna 30. 5. 2025 schválila ve třetím čtení možnost využití látky psilocybin při léčbě duševních onemocnění psychiatrem. Tento krok otevírá nové možnosti terapie pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, existenciální tísní u onkologických pacientů nebo pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou. Dosud byl psilocybin používán výhradně v rámci klinických studií za účelem výzkumu. Podle nejnovějšího průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by jí doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 % Čechů.